Každé sousto, které sníme, pochází přímo nebo nepřímo z přírodních zdrojů. Pokud přírodu nadměrně zatěžujeme, ohrožujeme tím nejen její rovnováhu, ale i naši schopnost zajistit dostatek výživných potravin pro současné i budoucí generace. Udržitelný potravinový systém proto musí chránit a obnovovat druhovou pestrost a přírodní zdroje, na kterých je sám závislý.

V tuto chvíli je náš systém produkce potravin zcela neudržitelný. Zemědělství je hlavní příčinou ztráty přírodních stanovišť a úbytku a degradace přírody. Zemědělská produkce využívá 40 % obyvatelné plochy na Zemi a spotřebovává 70 % dostupné sladké vody. Je také zodpovědná za více než čtvrtinu emisí skleníkových plynů a významně znečišťuje životní prostředí. Přesto nedokáže zajistit výživu, kterou lidstvo potřebuje. Zatímco téměř třetina lidí na světě pravidelně nemá přístup k dostatečně výživné stravě, podobný podíl populace trpí nadváhou. 

Co s tím můžeme dělat?

Podporovat přírodě blízkou produkci, která umožňuje kombinovat produkci plodin a zachování pestré přírody

Zemědělství, rybolov i získávání plodin z volné přírody jsou totiž možné jen díky zdravým a fungujícím ekosystémům. Biodiverzita – rozmanitost rostlin, živočichů, mikroorganismů a jejich vzájemných vztahů – je klíčová pro úrodnost půdy, opylování, regulaci škůdců i stabilitu klimatu.  Je proto nutné hledat takové postupy, které umožňují zajistit dostatek potravin pro všechny a zároveň chránit přírodu a umožnit jí, aby se obnovovala.  V praxi to znamená, že je potřeba dát přírodě prostor i v rámci intenzivně využívané krajiny, jako je ta česká. Podpoříme tím nejen přírodu samu, ale hlavně její funkce, které jsou zásadní například pro zdraví půdy, vody a vzduchu a samotnou produkci potravin. Zemědělské postupy šetrné k přírodě mohou zlepšit výnosy plodin i produktivitu chovu hospodářských zvířat, a přitom přispívat k obnově ekosystémů, biodiverzity a zdraví půdy. Přírodě blízká opatření jsou navíc nejen smysluplná a efektivní, ale často také výrazně levnější než ta technická.

Změnit naše stravovací návyky 

Kdyby každý na světě jedl jako průměrný Evropan, tedy stravu extrémně bohatou na maso, tuky a cukry, potřebovali bychom ne jednu, ale několik planet, abychom uživili lidstvo. Přibližně 71 % zemědělské půdy se dnes využívá k pastvě, dalších 11 % slouží k pěstování krmiva pro zvířata. Pokud omezíme chov domácích zvířat, zbyde víc prostoru pro pěstování plodin přímo pro lidi. Konzumace více rostlinných potravin a méně živočišných produktů je navíc prospěšná nejen pro planetu, ale i pro naše zdraví. Neznamená to, že se musíme stát hned vegetariány nebo vegany, stačí, když každý z nás konzumaci živočišných produktů omezí.

Omezit plýtvání potravinami

Odhaduje se, že přibližně třetina všech vyprodukovaných potravin se nikdy nesní. Zhruba čtvrtina celosvětově vyprodukovaných kalorií, pětina využívané zemědělské půdy a vody a 4,4 % globálních emisí skleníkových plynů tak přicházejí vniveč v důsledku plýtvání potravinami. Je však mnoho možností, jak plýtvání potravinami snížit – od lepších technologií skladování a zpracování v dodavatelských řetězcích až po chytřejší přístup k tomu, co nakupujeme a vaříme.

Transformovat systém produkce potravin

Zemědělství způsobuje řadu environmentálních problémů. Řada aktivit, které je způsobují, jsou vědomě nebo nevědomě dokonce podporovány z veřejných zdrojů. Sami zemědělci  všechny tyto problémy vyřešit nemohou. Aby byli schopni postupně zavádět co nejudržitelnější způsob produkce, který nepoškozuje životní prostředí a umožňuje obnovovat narušenou přírodu, musí mít podporu celé společnosti. Potřebujeme transformovat celý náš systém produkce i všechny části dodavatelských řetězců.  Od vlastní produkce plodin a surovin, přes zpracování, až po prodej. To je velký a těžký úkol. Ale úkol možný a nutný.