Mladý keporkak, kterého v Německu pojmenovali Timmy, strávil poslední týdny v Baltském moři — místě, kam nepatří a kde měl jen malou naději na přežití. Ale nevzdal to. Záchranáři ho teď vypustili do Severního moře.
Do geografické pasti Baltského moře Timmyho pravděpodobně přivedla kombinace rybářské sítě zamotané v tlamě, která mu bránila v lovu a způsobovala chronický stres, a dezorientace způsobená lodním hlukem, jenž keporkakům zasahuje do akustické navigace.
Co se stalo
Timmy třikrát uvázl na mělčinách, dvakrát se dokázal osvobodit, jednou sám a jednou s pomocí lidí. Napotřetí to vypadalo vážně špatně. Příliš nízká slanost Baltského moře mu rozežrala kůži, váha vlastního těla drtila plíce a játra, síť v tlamě mu znemožňovala jíst. Mnoho expertů se shodovalo, že jeho šance jsou minimální a že v zátoce nejspíš zemře.
Soukromá záchranářská iniciativa přišla s plánem, který měl velrybu osvobodit. Přestože původní plán odvézt Timmyho na speciální síti nevyšel, nakonec Timmyho odvezli ve speciálním plavidle s bazéném plným vody až do Severního moře. Tam ho nyní vypustili.
Timmy pořád nemá vyhráno a nevíme, jestli na následky svého utrpení nezemře. Podle některých expertů je to stále reálná možnost. Po dlouhém pobytu na mělčině výrazně zesláblý. Ležel týdny v prostředí, které pro něj není přirozené – na mělčině v nedostatečně slané vodě. Jeho tělo je vyčerpané a poškozené. Ale přesto to nevzdal a ukázal obrovskou touhu žít. Timmyho příběh možná nakonec skončí špatně. Ale to, že dodnes přežil a znovu se vydal na cestu, je symbol naděje.
Jeho příběh je připomínkou, jak křehké jsou oceány, které jsme zaplevelili hlukem, odpadem, lodní dopravou a rybářskými sítěmi. A jak neuvěřitelnou sílu má příroda, když dostane alespoň malou šanci.
A je to i výzva pro nás, abychom dali oceánům šanci a snažili se omezit negativní dopad, který na ně má lidská činnost. Něco pro Timmyho a ostatní mořské tvory může udělat každý z nás.
Největší hrozby pro velryby a migrující tvory
Rybářské sítě a nechtěný úlovek. Odhadem 300 000 velryb, delfínů a sviňuch ročně zahyne jako vedlejší úlovek (bycatch) — umírají chyceny do sítí určených pro ryby. To je přes 800 zvířat denně. Jen v evropských vodách každoročně umírají tisíce sviňuch.
Lodní hluk. Stejně jako další velryby žije keporkak zvukem — komunikuje, naviguje a loví pomocí akustiky. Lodní motory, vojenské sonary a seismické průzkumy změnily oceán v akustický chaos. Jediná loď dokáže zredukovat komunikační prostor keporkaka o 63 procent. Hluk v oceánech se každých deset let zdvojnásobuje.
Srážky s loděmi. Lodní trasy kříží migrační koridory velryb na tisíce kilometrů. Velryba nestačí uhnout tankeru jedoucímu plnou rychlostí.
Klimatická změna. Oteplování oceánů posouvá hejna ryb jinam. Velryby pak musí migrovat novými, pro ně do té doby neprobádanými trasami, přes oblasti s hustým lodním provozem a rybářskými sítěmi.
Plastové znečištění. Mikroplasty, rybářské sítě ztracené v moři, plastové obaly, to vše končí v tlamách a žaludcích velryb, delfínů a mořských želv.
Fragmentace prostředí a chybějící migrační koridory. Velryby podobně jako spousta podmořských zvířat migrují na dlouhé vzdálenosti a lidská činnost jim staví do cesty překážky. Fenomén migrace se ale nezastaví na pobřeží. Los Emil, který loni prošel čtyřmi zeměmi střední Evropy, ukázal na stejný problém na souši – zvíře, které se přirozeně pohybuje krajinou, naráží na dálnice, železnice a přehrady. Jezy na řekách blokují úhoře, lososy a další migrující ryby.
Migrační koridory jako podchody, mosty, průchody pro zvěř či rybí přechody sice existují, ale není jich dost nebo jsou špatně naprojektovány.
Devět věcí, které můžete udělat vy
- Kupujte jen certifikované ryby a mořské plody. Hledejte certifikáty MSC nebo ASC. Udržitelný rybolov a chov výrazně snižuje množství nechtěného a vedlejšího úlovku. Zajímejte se, z jakého rybolovu, chovu a odkud ryby pocházejí.
- Omezte nákup dováženého zboží. Každý kontejner přeplouvající oceán přidává do moře hluk a emise. Kupujte ideálně lokálně vyrobené produkty — méně lodní dopravy znamená tišší oceán.
- Berte klimatickou změnu vážně — a jednejte podle toho. Volte politiky, kteří berou ochranu klimatu vážně. Snižujte vlastní uhlíkovou stopu — méně létání, méně masa, úspora energie.
- Podporujte obnovu přírody a migrační prostupnost. Podporujte projekty, které odstraňují nebo upravují jezy na řekách a umožňují migraci úhořů a lososů. Podporujte výstavbu podchodů a mostů pro zvěř podél dálnic. Tímmyho příběh a příběh losa Emila jsou dvě strany téže mince.
- Podporujte oceánské rezervace a mezinárodní dohody. Globální oceánská dohoda vstoupila v platnost v lednu 2026 a poprvé umožňuje chránit oceány i mimo národní vody. Cíl je chránit 30 procent oceánů do roku 2030. Pište svým politikům, aby Globální dohodu o oceánech ratifikovali a naplnili. Česko tak stále neučinilo. Čeká se, až proces ratifikace zahájí vláda.
- Omezujte jednorázové plasty a plastové znečištění. Používejte láhve na vodu opakovaně, nakupujte bez obalů, odmítejte jednorázové plasty. Plasty v oceánu zabíjejí, od mikroplastů v žaludcích velryb po ztracené rybářské sítě.
- Podporujte organizace na ochranu přírody a zapojujte se do jejich aktivit. WWF, Greenpeace, Sea Shepherd a další pracují na tom, aby příběhy, jako je ten Timmyho, zůstaly výjimkou, ne pravidlem. Finanční podpora, sdílení obsahu nebo dobrovolnictví, každá forma pomoci má smysl.
- Tlačte na regulaci lodního hluku. Podporujte iniciativy, jako je například Bluespeeds.org, za povinné normy hluku lodí, například tišší lodní šrouby, nižší rychlost v citlivých oblastech či posunutí lodních tras mimo migrační koridory velryb.
- Sdílejte Timmyho příběh. Čím víc se o Timmyho osudu bude mluvit, tím větší šanci mají ti, kteří přijdou po něm. Mluvte o Timmym se svými blízkými. Sdílejte tento článek.
A co dál?
Timmy je v Severním moři a možná přežije a možná na následky svých zranění zemře. To už neovlivníme. Co ale ovlivnit jde, je to, co uděláme dál.
Jan Freidinger je zástupce ředitelky WWF Česko a odborník na ochranu biodiverzity a oceánů.
