Zadržování vody, ochrana půdy, podpora biodiverzity a snížení zranitelnosti zemědělství vůči extrémnímu počasí – to jsou hlavní cíle projektu Agristructure LIFE, který startuje v České republice.
V průběhu příštích pěti let se zaměří na návrh a ověření takzvaných agristrukturních prvků jako nástroje přípravy na klimatickou změnu. Jedná se nejen o krajinné prvky jako jsou větrolamy, protierozní meze, zasakovací příkopy či mokřady, ale také o dočasné struktury, například biopásy, ochranné pásy a jiné.
Projekt byl podpořen evropským programem LIFE – finančním nástrojem EU pro životní prostředí a klima a Ministerstvem životního prostředí ČR. Partnery projektu jsou Beleco z.s., WWF Česko, Centrum pro otázky životního prostředí UK, ČVUT (České vysoké učení technické), Asociace soukromého zemědělství a Ústav zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI).
Velká pole rychleji vysychají. Pomoci mohou nové krajinné prvky
Zemědělská půda tvoří téměř 40 procent rozlohy Evropské unie a více než 50 procent České republiky. Právě proto hraje klíčovou roli při přípravě na dopady klimatických změn. Česká republika má navíc v důsledku historického vývoje pole s velkou rozlohou a velmi málo krajinných prvků. Velké otevřené plochy jsou náchylné k vodní i větrné erozi a rychleji vysychají. Přitom na zdravé zemědělské půdě závisí naše produkce potravin.
Projekt Agristructure LIFE má za cíl podpořit právě zavádění krajinných prvků a dalších struktur do zemědělské krajiny tak, aby maximálně pomohly připravit zemědělce a také Českou republiku na dopady klimatických změn. „Naším úkolem je nejen pomoci zemědělcům se zaváděním opatření do krajiny, ale také pro ně zajistit dotační a společenskou podporu. Potřebujeme jako společnost pochopit, že obnova funkční zemědělské krajiny je pro Českou republiku veřejný zájem,“ říká Alžběta Procházková, expertka na oblast zemědělství WWF Česko.
Zaměřeno i na provoz a ekonomiku farem
„Projekty jako Agristructure LIFE velmi zvyšují šanci na pozitivní změny. Potřebujeme ale, aby se otestované postupy následně využívaly dále,“ vysvětluje Jana Moravcová, ředitelka Beleco: „Vidíme, že je tu šance na změnu, zvyšuje se počet zemědělců, kteří vnímají rizika dopadů klimatické změny na své hospodaření,“ říká. A dodává, že se stále jedná spíše o malé a střední podniky. „Efekt jimi zaváděných opatření na českou krajinu jako celek je tak spíš omezený. Zvýšit ho budou moct mimo jiné i nástroje vytvořené a otestované v rámci našeho projektu.“
I proto je součástí projektu nejen sledování vlivu na půdu, vodní režim a druhovou rozmanitost, ale i sběr ekonomických dat a konzultace s farmáři. Výsledkem budou nástroje, které zemědělcům pomohou zavádět vhodná opatření podle potřeb jejich hospodářství. To potvrzuje Vojtěch Kotecký z Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy: „Nechceme jenom ověřit, že remízky, biopásy nebo mokřádky pomohou s odolností vůči suchu nebo erozi půdy – na tom by koneckonců nebylo mnoho nového. Budeme společně se zemědělci navrhovat, propracovávat a testovat konkrétní provedení, která dobře zapadnou do rutinního provozu a ekonomiky farmy,“ vysvětluje.
Projekt Agristructure LIFE potrvá do roku 2029. Výsledky budou dostupné i pro další země střední a východní Evropy, které čelí podobným výzvám jako Česko.
