Vláda Andreje Babiše oslabuje pravidla, která chrání zemědělskou půdu před erozí. Vyplývá to ze změny nařízení o stanovení pravidel podmíněnosti plateb zemědělcům, které na včerejším zasedání kabinet schválil. Ministr zemědělství Martin Šebestyán navíc na tiskové konferenci uvedl, že vláda chce protierozní ochranu nadále “zjednodušovat” a chce měnit i rozsah protierozních ploch. Ekologické organizace před rozmělňováním protierozních pravidel varují. Kvůli erozi přichází Česko ročně o ornici v hodnotě více než 4 miliardy korun a celkové škody dosahují až 18 miliard korun.
Včera schválené změny se týkají pravidel, která zemědělec musí dodržovat, aby mohl žádat o dotace ze Společné zemědělské politiky, konkrétně jde o tzv. DZES – Dobrý zemědělský a environmentální stav půdy. Zásadních změn se dočkal zejména protierozní DZES 5. Jeho současná změna byla navržena již předchozí vládou a diskutována minulý rok. Ekologické organizace již tehdy upozorňovaly na rizika tohoto návrhu. Připomínky, které ekologické organizace podaly na ministerstvo oficiální cestou, byly ignorovány a nebyly vypořádány.
V rámci zjednodušování došlo k rozvolnění preventivních protierozních pravidel, která po novelizaci mají mít mnohdy jen doporučující charakter. Oslabeny budou i parametry protierozní ochrany pro nejrizikovější plodiny nebo na nejrizikovějších plochách – nově lze tak půdu před splavem chránit například jen 3 metry širokými ochrannými pásy, které reálně splavu zabránit nemohou. Dříve přitom musely být tyto pásy široké alespoň 22 metrů.
Další oslabování se ještě chystá
Podle proklamací Programového prohlášení vlády nebo výroků ministra zemědělství se navíc vláda chystá dále oslabovat protierozní ochranu, a to včetně protierozní vyhlášky. Chystá se také bez náhrady zrušit limit maximálně 10 hektarů monokultury na silně erozně ohrožených půdách.
Eroze půdy přitom stále zůstává jedním z hlavních problémů českého zemědělství. Vodní eroze ohrožuje víc než polovinu zemědělské půdy a v některých, často původně velmi úrodných oblastech, v důsledku této degradace již významně poklesla výnosnost. V extrémnějších klimatických podmínkách navíc riziko vodní i větrné eroze stále roste.
Alžběta Procházková z WWF Česko říká:
“Zemědělská půda je naše národní bohatství a vláda ho nyní ohrožuje, protože se chystá zásadním způsobem oslabit již tak slabou protierozní ochranu a nenavrhuje nic pro její lepší ochranu. Kvůli erozi přitom stát i občané ztrácí miliardy korun ročně.”
Václav Zámečník z České společnosti ornitologické říká:
“Vzhledem k stále rostoucímu riziku eroze vlivem klimatických změn se jedná o nezodpovědný krok, kdy místo směřování k dlouhodobé udržitelnosti zemědělského hospodaření dochází k rozvolňování snah o důslednější ochranu půdy.”
