Když se mluví o obnově přírody, mnoho lidí si představí vzdálenou budoucnost. Něco, co by bylo hezké, ale je to příliš složité nebo drahé. Ve skutečnosti se však obnova přírody odehrává už dnes. A často na místech, kde by to ještě před několika lety čekal málokdo.
Po celé Evropě vznikají projekty, které vracejí vodu do krajiny, obnovují mokřady, lesy i mořské ekosystémy a dokazují, že když dáme přírodě prostor, dokáže se překvapivě rychle zotavit. Právě takové příběhy představuje iniciativa #RestoreNature, která ukazuje inspirativní příklady z různých koutů Evropy a jejíž součástí je i Světový fond na ochranu přírody – WWF. Společným jmenovatelem těchto projektů není jen obnova přírody. Je jím spolupráce lidí, vědců, obcí, zemědělců i místních komunit.
Rakousko: Když se v krajině prohání divocí koně
Na rakousko-slovenském pomezí u městečka Marchegg a u soutoku řek Moravy a Dunaje leží přírodní rezervace Untere Marchauen, jedna z nejcennějších lužních krajin v Rakousku. Společně ji vlastní a spravují WWF Rakousko a jeden soukromý vlastník.
Rezervace o rozloze více než 1 100 hektarů patří k nejcennějším chráněným územím v Rakousku. Přibližně dvě třetiny území pokrývají staré lužní lesy s vrbami, topoly, duby, jilmy a jasany, zbývající třetinu tvoří mokřady, bažiny a druhově bohaté louky. Díky jemným rozdílům v nadmořské výšce, půdních podmínkách i pravidelnému zaplavování zde vznikla pestrá mozaika stanovišť, která poskytuje domov mimořádně bohaté biodiverzitě.
Před více než deseti lety zde WWF Rakousko vypustilo polodivoké koně a pastevní skot, aby obnovili přirozené procesy, které tuto krajinu po staletí formovaly.
Tato velká zvířata fungují jako takzvaní ekosystémoví inženýři. Spásáním vegetace, sešlapáváním půdy i přirozeným hnojením vytvářejí rozmanitou mozaiku prostředí pro rostliny, houby, hmyz, ptáky i další živočichy. Na rozdíl od běžného hospodářského dobytka zůstávají koně v rezervaci po celý rok. I v zimě si sami hledají potravu – neživí se jen trávou, ale okusují také keře, větve a kůru stromů. Jejich přítomnost postupně nastartovala celou řadu přirozených změn v krajině.
Výsledky jsou mimořádné. Po téměř sto letech se do této oblasti vrátili velcí spásači a s nimi i přirozené ekologické procesy, které z krajiny dávno zmizely. Dlouhodobý monitoring potvrzuje výrazný nárůst biodiverzity.
Vrací se i vzácné a specializované druhy, například vrubounovití brouci, kteří jsou dnes v mnoha částech Rakouska stále vzácnější.
Dnes jsou koně i skot nedílnou součástí strategie WWF pro obnovu přírody. Pomáhají udržovat krajinu, která funguje především díky přirozeným procesům, nikoli neustálým zásahům člověka. Rezervace Untere Marchauen je inspirativním příkladem toho, jak může spolupráce člověka s přírodou přispět k návratu biodiverzity a ochraně evropského přírodního dědictví pro budoucí generace.
Bulharsko: Příroda se stala novou nadějí pro budoucnost regionu
Na pomezí Bulharska, Řecka a Turecka leží jedno z nejméně známých, ale biologicky nejcennějších míst Evropy – Východní Rodopy. Oblast, která byla kdysi součástí železné opony a dnes je součástí Evropského zeleného pásu. Uprostřed této jedinečné krajiny leží městečko Madžarovo.
Město vzniklo v oblasti dávného vulkanického pohoří a ve druhé polovině 20. století se proměnilo ve významné hornické centrum. Když na konci století těžba skončila, lidé začali odcházet a krajina dostala příležitost se postupně obnovit.
Dnes patří Východní Rodopy mezi nejvýznamnější přírodní oblasti Bulharska. Už více než třicet let zde Bulharská společnost pro ochranu ptáků společně s místními partnery obnovuje cenná stanoviště, chrání ohrožené druhy a pomáhá obnovovat vztah mezi lidmi a přírodou.
Jedním z hlavních cílů je záchrana kriticky ohroženého supa mrchožravého, omezení pytláctví a používání otrávených návnad i podpora soužití lidí s volně žijícími zvířaty.
Pozoruhodnou součástí projektu je škola pro supy, kde se mladí supi odchovaní v lidské péči připravují na život ve volné přírodě. Před vypuštěním dostávají satelitní vysílače a děti z místních škol jim vybírají jména. Symbolicky se tak stávají jejich patrony a učí se, proč je ochrana přírody důležitá.
Klíčovou roli při obnově krajiny hrají také místní obyvatelé a tradiční pastevectví, které pomáhá udržovat cenné biotopy. Region navíc přitahuje nové obyvatele i podnikatele, kteří se rozhodli spojit svůj život s přírodou.
Východní Rodopy jsou nyní navrženy k zařazení do bulharského Plánu obnovy přírody podle evropského Nařízení o obnově přírody. To by pomohlo zajistit jejich dlouhodobou ochranu i šetrné hospodaření.
Příběh tohoto regionu ale přesahuje hranice jednoho projektu i jedné země. Je důkazem, že i krajina poznamenaná lidskou činností může znovu ožít, pokud dostane šanci. A že obnova přírody je zároveň příběhem spolupráce, odolnosti a naděje.
Irsko: Čistá pitná voda teče z rašelinišť
Jezero Lough Guitane patří mezi nejvýznamnější sladkovodní ekosystémy v Irsku. Pitnou vodou zásobuje přibližně 62 tisíc obyvatel hrabství Kerry.
Leží uprostřed krajiny rašelinišť, řek, mokřadů a horských stanovišť. Je proslulé mimořádně čistou vodou i krásnou přírodou. Po celé generace poskytuje domov mnoha druhům rostlin a živočichů a zároveň zajišťuje vodu pro místní obyvatele.
Ani tato výjimečná lokalita ale není ušetřena dopadů klimatické změny. Kvalitu vody i zdraví celého ekosystému ohrožují degradace přírody, invazní druhy, eroze půdy i stále častější přívalové deště.
Ukazuje se totiž, že stav jezera úzce souvisí se stavem celé okolní krajiny. Rašeliniště zadržují uhlík, regulují odtok vody a omezují erozi. Břehové porosty a původní lesy zachycují znečištění dříve, než se dostane do vody, a poskytují útočiště mnoha druhům živočichů.
Výzkumy ale potvrzují, že extrémní projevy počasí mohou tyto přirozené procesy narušit na dlouhé měsíce. O to důležitější je obnovovat přírodu a posilovat její schopnost odolávat změně klimatu.
Na ochraně povodí jezera dnes spolupracují vědci, ochránci přírody, pedagogové, vlastníci pozemků i místní obyvatelé. Společně hledají praktická řešení, jak zlepšit stav krajiny a zároveň předávají své zkušenosti mladé generaci.
Lough Guitane je důkazem, že obnova přírody není jen ochranou vzácných míst. Je také investicí do čisté pitné vody, zdravých ekosystémů, bohaté biodiverzity a větší odolnosti krajiny vůči dopadům klimatické změny.
Španělsko: Když příroda dostane druhou šanci
Ve Španělsku je dnes jen malá část chráněných přírodních stanovišť v dobrém stavu. Pobřežní mokřady byly po desetiletí odvodňovány, zastavovány a znečišťovány. Podobně dopadly i mořské ekosystémy, které poškodilo nadměrné rybolovné využívání, znečištění i ničení přirozených stanovišť.
Přesto se ukazuje, že ani dlouhodobě poškozenou přírodu nemusíme odepsat. Na severovýchodním pobřeží Španělska, na Costa Brava, dnes probíhají projekty, které dokazují, že obnova přírody skutečně funguje.
V mokřadech Pletera byly odstraněny pozůstatky nikdy nedokončeného developerského projektu a místo nich vznikla soustava pobřežních lagun. Díky tomu se sem vrátily přirozené přírodní procesy i život mnoha druhů rostlin a živočichů. Krajina se zároveň znovu otevřela lidem jako místo pro odpočinek i poznávání přírody.
Obnova ale probíhá i pod mořskou hladinou. Projekt LIFE Ecorest pomáhá obnovovat cenné středomořské biotopy, včetně korálů, rohovitek a houbovců. Na projektu spolupracují rybáři, vědci, ochranářské organizace i veřejná správa.
Tyto projekty ukazují, že obnova přírody není jen o krajině samotné. Je také o spolupráci lidí, kteří společně hledají způsob, jak napravit škody způsobené desítkami let nevhodného hospodaření. A připomínají, že investice do obnovy přírody znamenají investici do budoucnosti krajiny i společnosti.
Portugalsko: Zdravé moře pro koníky
Jen kousek od Lisabonu se rozkládá ústí řeky Tagus Estuary, jedna z nejvýznamnějších evropských pobřežních mokřadních oblastí.
Rozsáhlé porosty mořských trav zde poskytují útočiště bohatému podmořskému životu včetně delfínů, žraloků a mnoha dalších druhů. Oblast, kde se řeka setkává s mořem, zároveň zajišťuje čistou vodu, podporuje rybolov, chrání pobřeží a je oblíbeným cílem turistů.
Žije tu ale i jeden skutečně výjimečný obyvatel. Má hlavu připomínající koně, tělo jako z brnění a stočený ocas, kterým se přidržuje mořských trav. Přesto nejde o bájného tvora, ale o mořského koníka. V ústí řeky Teja se vyskytují hned dva chráněné druhy – koníček obecný a koníček mořský. Právě proto tato oblast patří mezi nejvýznamnější lokality pro mořské koníky v celé Evropě.
Součástí říčního ústí je také rybářská obec Trafaria, jejíž obyvatelé jsou s mořem spjati po generace. Místní rybáři mořské koníky dobře znají a stali se symbolem celé oblasti. Pokud dnes rybáři některého z nich náhodou zachytí do sítě, opatrně ho vrátí zpět do moře.
Ani tato výjimečná lokalita však není bez problémů. Porostů mořských trav ubývá, kvalitu vody zhoršuje znečištění a mořský odpad a přirozených úkrytů pro živočichy je stále méně.
WWF Portugalsko proto pomáhá oblast obnovovat. V první fázi byly na mořské dno umístěny speciální umělé úkryty navržené mořskými biology a vybudované za pomoci místních obyvatel. Odborníci nyní sledují, jak je mořští živočichové využívají. Další etapa se zaměří na šetrné odstraňování odpadu z mořského dna a postupnou obnovu přirozených podmínek.
Cílem projektu je vrátit říčnímu ústí jeho zdraví a zároveň posílit vztah místních lidí k moři, na kterém jsou závislí.
Co mají všechny tyto příběhy společného?
Na první pohled jde o úplně odlišná místa. Lužní lesy u řeky Moravy. Hory na bulharské hranici. Irské jezero. Středomořské pobřeží ve Španělsku. Místo, kde řeka ústí do moře u Lisabonu. Ve skutečnosti je spojuje stejný princip.
Nejde o to přírodu nahrazovat technikou. Jde o to vrátit jí podmínky, aby znovu mohla fungovat sama.
Obnova mokřadů pomáhá proti suchu i povodním. Zdravé lesy lépe zadržují vodu. Přirozené řeky se samy čistí. Pobřežní mokřady chrání obce před bouřemi. A pestřejší krajina poskytuje domov tisícům druhů rostlin a živočichů.
Inspirace i pro Česko
Stejnou cestou se můžeme vydat i tady v Česku. V současné době dokončuje Ministerstvo životního prostředí Národní plán obnovy přírody, který by měl zajistit, abychom se mohli dočkat podobných úspěšných příběhů i u nás.
Aby obnova přírody a zastavení ztráty biodiverzity byly úspěšné, je ovšem nutné k nim přistupovat systematicky a s odvahou, se zapojením odborných partnerů, místních komunit, vlastníků a správců půdy i široké veřejnosti.
V nové kampani se WWF Česko bude hodně zaměřovat na obnovu říční krajiny – od horských pramenišť přes mokřady a meandrující potoky až po velké řeky. Právě voda propojuje většinu problémů české krajiny. Když se ji podaří v krajině zadržet a vrátit jí přirozený prostor, získají z toho lidé, příroda i ekonomika.
Příklady z celé Evropy ukazují, že to není jen krásná představa. Obnova přírody má tradici v Čechách i v Evropě a funguje už dnes – někdy stačí dát přírodě a přirozeným procesům prostor a čas.
A čím dříve začneme, tím větší šanci bude česká krajina mít.
Lukáš Hrábek je tiskový mluvčí WWF Česko.
