Kompromisní návrh nařízení o obnově přírody EU dojednán i díky českým europoslancům
Společná tisková zpráva Arniky, Beleca, České společnosti ornitologické, Greenpeace ČR, Hnutí Duha a WWF
Praha, 10. listopadu 2023
Dnes v časných ranních hodinách zástupci Evropského parlamentu, Evropské Rady Evropy a Evropské komise dohodli výsledné znění Nařízení o obnově přírody. Až Nařízení formálně schválí Parlament i Rada, stanou se země Evropské unie prvními na světě, které obnovu přírody uzákonily. Evropa tak potvrzuje svoji roli lídra v řešení jedné ze dvou velkých krizí, kterým lidstvo čelí – katastrofálnímu úbytku přírodní rozmanitosti.
Nařízení o obnově přírody má stanovit konkrétní závazné cíle a postup kroků, naplňujících závazky Evropské unie v oblasti ochrany biologické rozmanitosti, která i v Evropě alarmujícím způsobem klesá. Proti původnímu návrhu Evropské komise se zvedla překvapivě silná opozice, a dlouho hrozilo, že Evropský parlament zákon celkově zamítne. Nakonec zákon těsnou většinou prošel, i díky několika českým europoslancům, kteří dali před stranickou kázní přednost vlastní zodpovědnosti (viz článek Birdlife). Během projednávání v Radě byla pozitivní i role českého státu, konkrétně Ministerstva životního prostředí, jehož přístup byl racionální a směřoval k vyváženému fungování nové legislativy.
V procesu zvaném trialog nyní všechny tři hlavní evropské instituce dohadovaly výsledné znění návrhu. Dojednaný kompromis musí schválit v závěrečném hlasování jak evropský Parlament, tak Rada. Tato hlasování by měla být jen formálními kroky. Vyjednané znění představuje pokrok oproti parlamentnímu návrhu, ovšem za cenu významných ústupků odpůrcům nařízení.
Nevládní organizace vysoce oceňují, že byl do zákona vrácen článek o obnově ekosystémů na zemědělské půdě, který byl dříve parlamentem zcela vyškrtnut. Obdobně významná je i dohoda, že členské státy budou mít povinnost obnovovat významné evropské ekosystémy nejen v územích soustavy Natura 2000, ale i ve volné krajině. Na druhé straně, evropské instituce vložily do zákona četné výjimky, umožňující členským státům rozsah obnovy přírody omezit nebo ji i dočasně pozastavit.
„Doufáme, že nyní bude nařízení schváleno a ihned začne jeho naplňování. Evropská příroda a klima to naléhavě potřebují,“ říká Vlastimil Karlík ze sdružení Arnika.
„Míč se nyní z evropského hřiště přesouvá na to české,” říká Zdeněk Vermouzek, ředitel České společnosti ornitologické. „Nyní je na ministru životního prostředí Petru Hladíkovi, aby zahájil přípravu Národního plánu obnovy přírody. Je totiž jen na nás, jak, kde a kdy začneme naši přírodu obnovovat.”
Jan Freidinger z Greenpeace dodává: „Zákon na obnovu přírody byl a stále je pod obrovským tlakem lobbistů především z agro byznysu. Je proto klíčové, aby členské státy připravily své Národní plány obnovy v otevřeném, transparentním a inkluzivním procesu, což zákon sám o sobě vyžaduje. MŽP by proto mělo co nejdříve zveřejnit návrh tohoto procesu a zahájit konzultace se všemi dotčenými účastníky včetně vědecké obce a nevládních organizací.“
Martin Rexa, koordinátor zemědělské kampaně Hnutí DUHA říká: „Je dobře, že se v trialozích do zákona vrátila opatření k obnově zemědělských ekosystémů. Vzhledem k jejich významnosti v evropské krajině jsou totiž z hlediska adaptace krajiny a zemědělství na klimatickou změnu i obnovy biodiverzity zásadní. Nyní ale bude záležet na ministru Hladíkovi, aby nezbytná obnova nezůstala jen na papíře.”
Poznámka: K tematice Nařízení o obnově přírody uspořádaly Česká společnost ornitologická a WWF-CEE v loňském roce konferenci v Národním muzeu v Praze. Její závěry i plný záznam jsou k dispozici na ZDE.
Pro víc informací kontaktujte odborníka Arniky na zahraniční projekty Vlastimila Karlíka (vlastimil.karlik@arnika.org, 604774153 nebo tiskového mluvčího Arniky Luboše Pavloviče (lubos.pavlovic@arnika.org, 606 727 942).
Poslední výzva k přijetí ambiciózního zákona o obnově přírody, který by skutečně naplnil svůj potenciál
Tento čtvrtek se očekává, že se Evropský parlament, Rada a Komise shodnou ohledně zákona EU o obnově přírody. Je to jejich poslední příležitost, jak zákonný rámec upravit tak, aby efektivně potlačoval dopady změny klimatu a úbytku biologické rozmanitosti.
Zajištění účinnosti zákona o obnově přírody
Před nadcházejícím jednáním, které se uskuteční 9. listopadu, je v sázce mnoho. Po pokusu Evropského parlamentu oslabit zákon v červenci, mají zástupci poslední šanci začlenit do konečného znění několik klíčových prvků. Jedním z nejdůležitějších aspektů je zavedení kvantifikovaných a právně závazných cílů pro všechny klíčové ekosystémy, včetně zemědělských ekosystémů a rašelinišť. Obnova odvodněných rašelinišť představuje významný krok k účinnému zmírnění dopadů změny klimatu a přizpůsobení se této globální výzvě. Proto je klíčové, aby tato opatření byla zahrnuta do konečného znění zákona. Projednávaná legislativa by měla být klíčovou součástí Evropské zelené dohody, kterou iniciovala předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, a měla by sloužit jako významný nástroj EU pro implementaci Globálního rámce pro biodiverzitu. Selhání při dosažení smysluplné dohody by vážně ohrozilo schopnost EU naplnit své domácí i mezinárodní závazky v oblasti biologické rozmanitosti a změny klimatu a bezprostředně ohrozilo zejména evropské občany, hospodářství a životní prostředí.
Dosavadní průběh jednání
Intenzivní a komplexní jednání probíhající mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí dosud přinášela řadu výzev. Očekává se, že Rada a Komise budou snažit nalézt společné řešení, které propojí ambiciózní postoj Rady s postojem Parlamentu.
S ohledem na naléhavost vzájemně provázaných klimatických a biodiverzitních krizí vyzývá koalice #RestoreNature všechny tři instituce k dosažení silné dohody. Tato dohoda by Evropě poskytla smysluplný zákon umožňující rozsáhlou obnovu klíčových ekosystémů v přírodě. Vzhledem k tomu, že všechny obavy Parlamentu byly během jednání úspěšně vyřešeny, očekává se plná podpora Parlamentu pro konečné znění zákona.
Masivní podpora historicky prvního zákona EU o obnově přírody
Po několika měsících nebývalé podpory pro zavedení historicky prvního zákonu EU o obnově přírody přichází na řadu závěrečná jednání. Partneři kampaně #RestoreNature shromáždili více než milion podpisů a vzkazů od občanů, více než 6 000 vědců, přes 100 podniků a přes 200 nevládních organizací – všichni naléhají na rozhodnující činitele, aby přijali silný zákon, který obnoví degradované ekosystémy.
Koalice #RestoreNature, kterou tvoří WWF EU, BirdLife Europe, ClientEarth a EEB, zdůrazňuje: ,,Nyní je poslední příležitost, kdy lze zákon o obnově přírody postavit na správnou cestu. Loni v létě nám katastrofální události, jako jsou povodně v Řecku, lesní požáry ve Středomoří a extrémní horka po celé Evropě, důkladně ukázaly, že není času nazbyt. Smysluplný zákon o obnově přírody, obsahující kvantifikované a právně závazné cíle pro klíčové ekosystémy, má příležitost ochránit evropské občany, hospodářství a životní prostředí.“
LEPŠÍ BUDOUCNOST PRO VŠECHNY: TRANSFORMACE POTRAVINOVÉHO SYSTÉMU
Způsob výroby potravin ve střední Evropě a po celém světě má destruktivní dopady na přírodní ekosystémy, urychluje změnu klimatu a přispívá k vyhynutí druhů. Zemědělství a půdní hospodaření představují téměř 60 % úbytku biologické rozmanitosti a 30 % celosvětových emisí skleníkových plynů, což z nich činí jednu z největších environmentálních hrozeb.
I když se jedná o komplexní problém, máme možnost jej aktivně řešit. Klíčem k řešení je přeměna způsobu, jakým vyrábíme potraviny. Můžeme snižovat emise uhlíku, omezovat ztráty a plýtvání potravinami, obnovovat přírodu a zároveň podporovat místní i zahraniční zemědělce a výrobce, aby zajistili dostatek potravin pro všechny. Naším cílem je vytvořit potravinový systém, který poskytuje udržitelné, zdravé a cenově dostupné potraviny pro všechny obyvatele
PRINCIPY PRO UDRŽITELNÉ POTRAVINOVÉ SYSTÉMY VE STŘEDNÍ EVROPĚ
Potravinářské podniky jsou úzce spjaty se zdravím a stabilitou ekosystémů, protože jsou závislé na plodinách, hospodářských zvířatech a mořských plodech. Je naléhavě, aby podniky působící v potravinářském průmyslu přijaly naléhavá a komplexní opatření pro všechny části potravinového řetězce.
S cílem usnadnit tuto transformaci svolává WWF všechny aktéry potravinového průmyslu ve střední Evropě, od zemědělců po prodejce, aby úzce spolupracovali na udržitelné přeměně potravinového systému.
V říjnu 2022 WWF-CEE zveřejnil „Principy pro udržitelné potravinové systémy„, které poskytují odborná doporučení pro prodejce, zpracovatele a výrobce potravin. Tyto zásady stanovují konkrétní cíle pro potravinářský průmysl v oblastech, jako je klima, plýtvání potravinami, obaly, odlesňování a přeměna, zemědělství, rybolov a akvakultura a stravování.
7 KRITICKÝCH ENVIROMENTÁLNÍCH PROBLÉMŮ SOUVISEJÍCÍCH S POTRAVINOVOVÝM PRŮMYSLEM
Principy WWF pro udržitelné potravinové systémy ve střední Evropě se zabývají sedmi kritickými environmentálními problémy souvisejícími s potravinovým systémem, které vyžadují okamžitou pozornost.
KLIMA
CÍL: Snížit emise skleníkových plynů ve všech oblastech v souladu s vědecky podloženým cílem 1,5 stupně.
POTRAVINOVÝ ODPAD
CÍL: Snížit ztráty a plýtvání potravinami o 50 % ve všech aspektech dodavatelského řetězce do roku 2030.
OBALY
CÍL: 100 % recyklovatelný obal, žádné nadměrné balení. Všechny materiály jsou získávány udržitelným způsobem a maximálně se využívá recyklovaný obsah.
ZEMĚDĚLSTVÍ
CÍL: Konkurenceschopné a udržitelné zemědělství schopné zadržovat vodu v krajině a podporovat biologickou rozmanitost a zároveň zabraňovat degradaci půdy a úniku živin.
RYBÁŘSTVÍ A AKVAKULTURA
CÍL: Do roku 2030 bude 100 % mořských plodů pocházet z udržitelných zdrojů. Všechny zdroje mořských plodů jsou certifikovány.
STRAVOVÁNÍ
CÍL: Zvýšit podíl rostlinných potravin v průměrném jídelníčku.
Zdá se, že potravinový a zemědělský systém EU se nachází ve stavu neustálé krize, kdy se klimatické, geopolitické nebo hygienické výkyvy vzájemně prolínají a vystavují výrobce, dodavatelské řetězce i spotřebitele stále většímu tlaku. Reakce na tyto výzvy se dosud soustředila na ad hoc a často krátkodobá řešení. Je však stále jasnější, že transformace potravinových systémů je nezbytná pro zajištění naší schopnosti dlouhodobě produkovat potraviny, ukončit hlad a zlepšit stravování a řešit četné globální environmentální krize. Toho lze dosáhnout pouze prostřednictvím strukturální transformace společné zemědělské politiky EU (SZP). Podpora spravedlivého přechodu ke skutečné sociální, hospodářské a environmentální udržitelnosti v zemědělském odvětví by měla být smyslem budoucí zemědělské politiky EU. To vyžaduje jasný posun, aby se rozpočet, nástroje a administrativní systémy SZP přeorientovaly na tento nový zastřešující cíl a vizi formulovanou prostřednictvím společné zemědělské a potravinové politiky a politiky hospodaření s půdou.
Základem této nové politiky by měly být následující prvky:
Investování v plném rozsahu do této přeměny
Ukončení necílených škodlivých dotací
Zavedení spravedlivého mechanismu přeměny a spravedlivých podmínek pro zemědělce
Zaměření na výkonnost a odpovědnost
Stanovení nového udržitelného řízení potravinového systému
Změna přístupu k řízení rizik: od zvládání k prevenci
Společný tiskový komentář Hnutí DUHA, České společnosti ornitologické a WWF Central and Eastern Europe
Agrární komora svým postojem proti přírodě škodí zemědělcům, kteří s krajinou a půdou nakládají poctivě
pondělí 21. srpna 2023
Agrární komora vydala 17. srpna 2023 tiskovou zprávu “Kvůli povinným úhorům může klesnout výroba chleba v Česku o 160 milionů bochníků“, ve které se tvrdě vymezila vůči vyčleňování tzv. neprodukčních ploch, podmínce zemědělských dotací v nové Společné zemědělské politice (SZP). [1] Environmentální organizace považují použité argumenty za zavádějící a demagogické. Podle nich jsou takové snahy Agrární komory škodlivé a slepé vůči problémům, kterým zemědělské hospodaření čelí. Zbytečně polarizují zemědělskou i širokou veřejnost, aniž by přinášely konstruktivní řešení. Ignorují také fakt, že dotace, na které je podmínka navázaná, jsou veřejnými finančními prostředky, které mají zajistit udržitelné zemědělské hospodaření a finančně kompenzují zemědělce za plnění požadovaných podmínek.
Česká zemědělská krajina částečně přišla oschopnost odolávat dopadům probíhajících klimatických změn, a to vinou nešetrných zásahů v druhé polovině 20. století (scelování polí, odstranění krajinných prvků nebo odvodnění krajiny) a v důsledku intenzifikace hospodaření právě díky dotacím ze SZP po roce 2004 [2]. Zároveň sledujeme neustálý pokles početnosti i druhové pestrosti celé řady rostlinných a živočišných druhů. Právě nové podmínky zemědělských dotací se přitom snaží stav krajiny zlepšit a jsou pro českou krajinu jednoznačně více příležitostí než hrozbou.
Martin Rexa, koordinátor zemědělské kampaně Hnutí DUHA, k tomu řekl: “Agrární komora zbytečně poštvává své členy proti správným snahám podpořit ozdravení půdy, zastavit alarmující úbytek biodiverzity, snížit znečištění vod pesticidy a adaptovat krajinu na dopady klimatické změny. Zjednodušuje a manipuluje fakty, bagatelizuje problémy, kterým krajina i zemědělství čelí. Tím svým členům reálně škodí, protože proti nim poštvává i veřejnost, která je právoplatně znepokojena současným stavem. Chápeme že zemědělci mohou tzv. neprodukční plochy vnímat jako komplikaci a je potřeba je lépe podpořit, ale cestou není je takto nesystémově odmítat.”
“Snahy o zlepšení stavu zemědělské krajiny přináší každá nová reforma SZP, ale i přes jednoznačné doklady o jejich potřebnosti ze strany vědců a veřejnou poptávku veřejnosti se stále nedaří nastavit takové podmínky zemědělských dotací, aby se podařilo zvrátit dosavadní negativní dopady hospodaření na krajinu. Jedním z důvodů je i postoj zemědělských organizací hájících zejména intenzivní zemědělskou praxi jak na národní úrovni, tak i na úrovni EU. Tisková zpráva Agrární komory plná nepřesností a zavádějících tvrzení je toho dokladem,” doplnil zemědělský specialista České společnosti ornitologické Václav Zámečník.
“Skutečné problémy, které v dlouhodobé perspektivě ohrožují potravinovou bezpečnost Česka a Evropské unie, jsou degradované přírodní zdroje – voda a půda, klimatická změna a úbytek biodiverzity. Přijít s takovýmto strašením v době, kdy extrémy počasí ohrožují úrodu po celém světě, je nevkusné. Je třeba hledat smysluplná řešení pro krajinu a zemědělství a ne se zarytě držet starých pořádků,” podotýká Alžběta Procházková ze Světového fondu na ochranu přírody.
“Je také vidět, že významně selhávají Ministerstva zemědělství a životního prostředí, když nejsou stále schopny vysvětlit mnohým zemědělcům, proč jsou plochy pro přírodu v naší krajině, která utrpěla v minulých desetiletích obrovské šrámy, potřebné. A co by znamenalo nejednat a spoléhat na to, že se současným převažujícím modelem hospodaření se nám důsledky klimatické změny nebo úbytku biodiverzity zázračně vyhnou,” dodává Martin Rexa.
Agrární komora se tímto útokem pravděpodobně snaží v souladu se svou mateřskou evropskou asociací COPA-COGECA [3] zajistit další odložení ekologických požadavků i pro příští rok. S těmito snahami se bohužel potkává s Ministerstvem zemědělství, které na červnovém zasedání Rady Evropské unie požádalo s dalšími státy Evropskou komisi o to samé. [4]
Citace Agrární komory (neseřazené chronologicky) a jejich zpochybnění:
“Nová povinnost vyčlenit tzv. „neprodukční plochy“ spočívá v tom, že nejméně čtyři procenta půdy, kterou zemědělec vlastní nebo si pronajímá a kde by se jinak pěstovaly obiloviny nebo olejniny, nelze obdělávat.” “Zemědělci se museli v letošním roce vyrovnat s novými pravidly, podle kterých musí vyjmout z hospodaření nejméně čtyři procenta orné půdy například na úhory, ochranné pásy a další krajinné prvky. Na této části pole nemohou provádět žádné produkční činnosti.” “Tyto ambiciózní požadavky na pěstitele, které má Česko nastavené mnohem přísněji než v mnoha ostatních členských zemích Evropské unie, mohou ve výsledku prodražit výrobu potravin, což si jistě nepřejí tuzemští producenti, ani zákazníci. Považujeme za nespravedlivé a nerovné, že si některé státy vyjednaly výjimky z dodržování pravidel, která musíme plnit my – čeští zemědělci.”
Ve skutečnosti stačí vyčlenit pouze 3 % půdy, ze které za současných podmínek zemědělec nemůže sklidit produkci. [5] Na dalších 4 % lze pěstovat meziplodiny nebo plodiny vázající dusík (např. vojtěška), které lze např. jako krmivo použít. Alternativní možností je vyčlenit jen 4 % úhorů, ochranných pásů a krajinných prvků.
Oproti jiným státům Česká republika umožnila zemědělcům přeměnit úhory z luk a pastvin, [6] ačkoli evropská podmínka je mířená na podporu v rámci orné půdy. Podmínky jsou tak proti evropskému standardu naopak rozvolněny. Naštěstí se nakonec podařilo tuto výjimku omezit jen do roku 2025.
Zemědělské organizace si také oproti původním návrhům vymohly v rámci tzv. celofaremního ekoschématu počítat mezi úhory tzv. zelené úhory, které mohou spočívat v osetí jen jednou rostlinou, např. trávou. Jejich přínos pro biodiverzitu je tak oproti tzv. nektarodárným úhorům výrazně nižší.
“V praxi to znamená to, že se zde volně rozrůstají jakékoliv rostliny a množí různí živočichové včetně plevelů a škůdců, kteří následně ničí úrodu na celém poli.”
Protipřírodní model implicitně navrhovaný Agrární komorou, tedy intenzivně obhospodařovaná pole a krajina bez jakýchkoli krajinných a přírodních prvků, v kterých by se mohli “množit různí živočichové”, je představa apokalypticky holé agroprůmyslové krajiny a naprosté popření reality toho, že zemědělské hospodaření může fungovat jen díky přírodním procesům. Je také popřením různých státních strategií a koncepcí, které o potřebě obnovovat krajinné prvky a krajinnou pestrost hovoří. [7] Že si takovou představu dovolí vedení zákonem ustanovené a státem podporované instituce komunikovat, je alarmující.
Zemědělci mají možnost úhory sami osít rostlinami z velmi širokého výběru a dokonce mohou každý rok úhor rozorat a založit znovu.
Plochy pro přírodu a biodiverzitu okolo polí stabilizují nebo i zvyšují výnosy plodin skrze zajišťování podpůrných funkcí, jako je opylování, podpora predátorů tzv. škůdců aj. (viz níže). [8] Naopak, rozsáhlé monokultury bez jakýchkoli přírodních prvků jsou nejnáchylnější k rychlému a nekontrolovanému rozšíření tzv. škůdců. Tomu přispívá také časté pěstování plodin po sobě a nevhodné osevní postupy.
“V následujícím roce tak může dojít podle analýzy Agrární komory ČR k úbytku přibližně 86 tisíc hektarů produkční zemědělské půdy. “
Mluvit o úbytku produkční půdy je zcela zavádějící, jelikož na úhorových plochách nebo v krajinných prvcích se půda může naopak částečně vzpamatovat z intenzivního využívání půdy (není možné zde používat pesticidy ani umělá hnojiva),zlepšit své produkční schopnosti a jako útočiště pro užitečné půdní organismy pozitivně ovlivnit i okolní půdu. Úhory je přitom možné po roce až dvou přesouvat.
Mezi lety 1948–1989 bylo rozoráno 270 000 ha luk a pastvin, 145 000 ha mezí (tj. 800 000 km), 120 000 km polních cest, odstraněno bylo 35 000 ha lesíků, hájků, remízků a 30 000 km liniové zeleně. [9]
Vhodně umístěné úhory s pestrou skladbou rostlin mohou plnit mnohé ekologické podpůrné funkce, jako je ochrana půdy před erozí, podpora opylovačů, podpora predátorů škůdců, zádrž vody a adaptace krajiny na dopady klimatické změny atd.
“Z této plochy by mohlo být podle analýzy Agrární komory České republiky vyrobeno například 160 milionů bochníků chleba nebo krmivo pro 170 tisíc prasat.”
“Podle aktuální struktury plodin tak nebudou zasety obiloviny na 47 tisících hektarech (především pšenice a ječmen), některé olejniny na 13,5 tisíci hektarech a pícniny v čele s kukuřicí na zeleno mohou přijít o přibližně 16 tisíc hektarů osevní plochy. … S tím bude následně spojený pokles sklizně pšenice o zhruba 185 tisíc tun, ječmene o bezmála 70 tisíc tun, řepky o 46 tisíc tun, pícnin o 160 tisíc tun, kukuřice na zrno o téměř 22 tisíc tun a cukrové řepy bude méně o takřka 150 tisíc tun.”
“Snížení objemu výroby chleba nebo krmiv pro prasata jsou pouze dva typické příklady z mnoha, které ilustrují, že úbytek osevní plochy některých plodin může mít poměrně zásadní vliv na tuzemský maloobchod s potravinami. Můžeme si potraviny ve větší míře dovážet … spotřebitel bude vystaven ještě většímu kolísání cen, než jakému čelil v roce minulém, kdy se dále propadala soběstačnost ve výrobě potravin, a naopak zvyšovala závislost na dovozech.”
Česká republika je z hlediska obilovin soběstačná ze 157 % (pšenice 190 %, ječmen 130 %), z hlediska cukrové řepy ze 137 %, z hlediska řepky olejné ze 108 %. [10] Ani jeden z avizovaných údajných poklesů produkce tak neohrozí soběstačnost ČR.
Většina v EU vypěstovaných obilnin je použito jako krmivo pro dobytek. [11] V ČR bylo 45 % spotřebované pšenice, 42 % spotřebovaného ječmenu, 79 % spotřebované kukuřice na zrno použito jako krmivo. [10] Evropská spotřeba masa je příliš vysoká z hlediska zdravotního i ekologického a přispívá zhoršování klimatické změny. [12]
Jak ukázaly poslední roky, výkyvy v cenách potravin odvisí od zcela jiných příčin než od ekologických podmínek dotací. Jde zejména o výkyvy v cenách fosilních paliv, ze kterých pochází vnější vstupy do zemědělství (umělá hnojiva, pohonné hmoty atd.) nebo spekulace na trzích s potravinami.
Výnosy plodin jsou zároveň v současné době mnohem více ovlivňovány dopady klimatických změn skrze nepříznivé počasí a nedostatečně adaptovanou krajinu. Např. kvůli loňskému suchu klesla produkce kukuřice na zrno o 35 %. [13] Klimatická změna bude zásadním faktorem v ohrožení potravinové bezpečnosti v budoucích letech. [14]
Demagogický argument porovnávající potenciálně vyrobené chleby oproti tzv. neprodukčním plochám není nový. Byl používán např. v Rakousku v minulém roce v (úspěšné) snaze oslabit ekologické požadavky pod záminkou výkyvů spojených se začátkem války na Ukrajině. Jak se však poté ukázalo, jen na 0,6 % neprodukčních ploch uvolněných pro produkci byla pěstována pšenice, z které se potenciálně mohl chleba vyrobit. Naprostá většina ploch byla použita pro pěstování krmiv pro dobytek. [15]
[2] Reif J. & Vermouzek Z., 2019: Collapse of farmland bird populations in an Eastern European country following its EU accession. Conservation Letters 2019, doi: 10.1111/conl.12585.
[3] https://copa-cogeca.eu/press-releases Tisková zpráva ze 17. července. Zde sama COPA-COGECA přitom varuje před výrazným poklesem produkce v tomto roce právě kvůli extrémnímu počasí napříč Evropou.
PŘÍRUČKA PÉČE O PŮDU
Přehledné informace o tom, jak pečovat o půdu tak, aby byla dlouhodobě zdravá a produkční. Přehled řešení, zdrojů, tipů i dotačních titulů pro ochranu půdy.
Příručku jsme zveřejnili 17.1.2024 u příležitosti promítání jedinečného filmu o životě v půdě Planet soil. Více v tiskové zprávě.
PARTNEŘI
Na zpracování půdního manuálu spolupracovaly tyto organizace
WWF-CEE děkuje společnosti Tesco Central Europe za poskytnutí finanční podpory na vypracování této příručky. WWF-CEE a Tesco společně podporují posun k udržitelnější produkci a spotřebě potravin v Česku, Maďarsku a na Slovensku. Další podrobnosti o partnerství naleznete zde.
Ministr Nekula na poslední chvíli významně oslabil podporu biodiverzity
21.02.2023: Společná tisková zpráva Hnutí DUHA, České společnosti ornitologické a WWF Central and Eastern Europe.
Vyčlenění alespoň tří procent orné půdy pro přírodu a biodiverzitu mělo být hlavní novou ekologickou podmínkou pro dotace ze Společné zemědělské politiky. Opatření mělo napomoci řešit alarmující úbytek biodiverzity, vyčerpání půdy a potřebu adaptovat krajinu na klimatické změny. Ministerstvo zemědělství však na středeční jednání vlády po netransparentní přípravě a na poslední chvíli předkládá ke schválení nařízení, které zemědělcům umožní povinnost obejít. [1] Ekologické organizace považují kroky ministerstva za neakceptovatelné.
Nařízení umožní, že zemědělec si nově bude moci tzv. “neprodukční” plochy (krajinné prvky, úhory atd.) čistě formálně vyčlenit z luk a pastvin místo z orné půdy, aniž by se v krajině cokoli fyzicky změnilo. Mnozí zemědělci tak v rámci vyčlenění těchto tří procent nebudou muset vytvořit žádné nové plochy na orné půdě. Právě ve zpestření rozsáhlých ploch orné půdy novými prvky byla hlavní naděje a smysl opatření. Již tak slabé ambice zemědělských dotací by schválením dostaly velkou ránu a sliby z programového prohlášení vlády o vyčlenění 10 % zemědělské plochy pro přírodu do roku 2030 by se rozplynuly. Zemědělci navíc za plnění této podmínky získají peníze nejen v rámci základních plateb, ale i v rámci speciální environmentální platby, tzv. celofaremního ekoschématu, jehož cílem by mělo být významně zlepšit stav životního prostředí v zemědělské krajině. [2] Stav životního prostředí se přitom nadále zhoršuje, ubývá např. polního ptactva, půda je stále více ohrožena erozí. [3]
Podle ekologických organizací je skandální také netransparentní postup, kterým ministerstvo na poslední chvíli změnu prosadilo. Do mezirezortního připomínkového řízení v prosinci minulého roku ještě vložilo podobu nařízení, které vyčlenění ploch z luk a pastvin neumožňovalo. Vyhovělo až připomínkám zemědělských organizací, o takto zásadní změně však pak již veřejně neinformovalo a neumožnilo o ní diskuzi. [4] Podle výroku ministerstva zemědělství o změně vědělo i ministerstvo životního prostředí, ale nepodařilo se mu dosáhnout významnějších úprav. [5] Změna nařízení umožní převést louky a pastviny na tzv. zelené úhory, což není nic jiného než travnatý porost, který se pouze nesmí hnojit, poséct či spásat. Samotnou možnost vyčlenit jako plochu pro přírodu zelené úhory přitom ministerstvo minulý rok umožnilo také až po tlaku zemědělců. Původně navrhovalo pouze tzv. nektarodárné kvetoucí úhory. Tyto změny tak umožnily hlavní ekologický prvek nových zemědělských dotací postupnými kroky významně rozmělnit. Tato změna přitom není jediným oslabením ekologických ambicí v posledních týdnech. Podobně netransparentně také ministerstvo rozhodlo o omezení povinnosti maximální velikosti monokultur na 10 ha na půdě ohrožené erozí. Oproti původním 4 % orné půdy se nyní bude vztahovat zhruba jen na 2,5 %. Omezení se naopak původně mělo od roku 2024 rozšířit na zhruba 16 % půdy.
“Zdálo se, že co posvětila Evropská komise, už je dané a pro tuto chvíli neměnné. Ministerstvo zemědělství mluvilo o nutnosti naplnění ducha environmentálních opatření. Zdánlivě drobné úpravy předkládaného nařízení vlády však přinášejí významnou změnu a ducha opatření jednoznačně vykrádají. Zdá se, že se na polích ani v novém období Společné zemědělské politiky mnoho nových druhově pestrých prvků neobjeví.”
Alžběta Procházková, zemědělská expertka WWF Central and Eastern Europe
Martin Rexa, koordinátor zemědělské kampaně Tohle Žeru Hnutí DUHA, řekl: „Vlk se nažere a koza zůstane celá. Nic jiného tato změna provedená na poslední chvíli není. Plochy pro přírodu vzniknou na papíře, ale v krajině se v podstatě nic nezmění. Jsme postupem ministerstva zemědělství skutečně šokováni. Zkrátka přijdou nejen polní ptáci, včely nebo zajíci, ale také občané, kteří tyto dotace platí a kteří budou čím dál víc doplácet na to, že stát takto uhýbá z řešení, která kvůli klimatické změně i úbytku biodiverzity musíme udělat.”
Václav Zámečník, zemědělský specialista České společnosti ornitologické, řekl: „Práce na nové zemědělské politice začaly už v polovině roku 2018. Měla přinést zlepšení environmentálního stavu zemědělské krajiny a právě do povinného vymezení neproduktivních ploch vkládaly ochranářské organizace velké naděje. Po 4 a půl letech jednání a schválení dokumentu v Bruselu předkládá Ministerstvo zemědělství ústupek, který ocení možná někteří zemědělci, ale k oživení orné půdy nepřispěje.“
Poznámky: [1] https://odok.cz/portal/zvlady/jednani-detail/2023-02-22/ 3. položka. Jedná se o nařízení vlády307/2014 Sb., o stanovení podrobností evidence využití půdy podle uživatelských vztahů. Jedná se o změnu znění § 3 odst. 4: „(4) Úhorem se rozumí zemědělsky obhospodařovaná orná půda ležící ladem, včetně ploch vyňatých z produkce v souladu s požadavky stanovenými podle přímo použitelného předpisu Evropské unie4), která byla v bezprostředně předcházejícím období nejméně po dobu 1 roku vedena v evidenci půdy s kulturou standardní orná půda, travní porost, trvalý travní porost, chmelnice, vinice, ovocný sad, rychle rostoucí dřeviny pěstované ve výmladkových plantážích, plocha s víceletými produkčními plodinami, jiná trvalá kultura nebo školka.“ Změna umožní již tento rok změnit TTP na úhory.”
[2] V rámci podmínek pro základní platby, tzv. DZES, již ministr Nekula zavedl výjimku pro neprodukční plochy minulý rok. https://hnutiduha.cz/aktualne/ministr-nekula-riskuje-dalsi-zhorseni-biodiverzity-kvality -pudy-chce-odlozit-zasadni [3] Podle Zprávy o životním prostředí 2020 např. vzrostlo ohrožení větrnou erozí z 23 na 37 % zemědělské půdy: https://www.cenia.cz/wp-content/uploads/2022/12/Zprava_ZP_CR_2021.pdf str. 96. I nadále také klesají stavy polního ptactva: https://www.facebook.com/jakub.hruska.923/posts/pfbid02ju8PsHvbhvJ29icJnmd8d3pMv8Gei3FTpNxk79UppxSgY5cF85kcsDzPd7X9hQ9Pl [4] Technický postup reagující na změnu sice zveřejnilo na webových stránkách (https://eagri.cz/public/web/mze/farmar/LPIS/novinky/ohlasovani-uhoru-u-a-umozneni-zmen-z.html), ale ne v sekci věnující se SZP, a také změnu neoznámilo na veřejném jednání k SZP 27. ledna, kde o jiných změnách informovalo. [5] https://www.youtube.com/watch?v=ZMNz76wUT14 Webinář MZe pro zemědělce (46. minuta). MŽP dosáhlo pouze nepovolení možnosti v 1. a 2. zónách CHKO a NP, což je však marginální část ploch
Kontakty: Martin Rexa, koordinátor zemědělské kampaně Hnutí DUHA, 775 894 642, martin.rexa@hnutiduha.cz Václav Zámečník, zemědělský specialista České společnosti ornitologické, 776 368 360, zamecnik@birdlife.cz Alžběta Procházková, zemědělská expertka WWF Central and Eastern Europe, 775 147 742, aprochazkova@wwfcee.org Aleš Miklík, tiskový mluvčí Hnutí DUHA, 604 131 131, ales.miklik@hnutiduha.cz
Děkujeme za podporu, díky vám se podařilo, že Rada EU formálně přijala nařízení o obnově přírody 17. června 2024. Členské státy nově budou mít povinnost zavést opatření vedoucí k obnově alespoň 20 % pevninských a mořských oblastí EU do roku 2030 a všech ekosystémů, které potřebují obnovu, do roku 2050
OBNOVA PŘÍRODY
PŘÍRODA, JAK JI ZNÁME, MIZÍ
Ztrácíme přírodu nebývalým tempem. Na celém světě hrozí vyhynutí milionů druhů a stav ekosystémů, na nichž jsme závislí, se zhoršuje rychleji než kdykoli předtím [1]. Za posledních 50 let (od roku 1970) jsme ztratili 69% populací volně žijících živočichů. A důvodem je lidská činnost. Nyní máme šanci to změnit. V boji proti úbytku biodiverzity a klimatické krizi nám může pomoci silný a ambiciózní zákon o obnově přírody, bude-li přijat brzy.
VEŘEJNÁ VÝZVA NA PODPORU NAŘÍZENÍ O OBNOVĚ PŘÍRODY
Nová výzva: Podepsaných 200 organizací vyzývá všechny členské státy EU, poslance Evropského parlamentu a Evropskou komisi, aby urychleně přijali silný zákon o obnově přírody, který by byl vhodný pro řešení dvojí krize v oblasti biologické rozmanitosti a klimatu.
Nevládní organizace, vědci i firmy proto vyzývají českou vládu a české europoslance a europoslankyně, aby dostáli závazkům plynoucím z programového prohlášení vlády i globální závazkům. Seznam požadavků a signatářů naleznete ve veřejné výzvě níže.
JAK SE MŮŽETE ZAPOJIT?
Podpořte zákon o obnově přírody
Děkujeme více než 1 milionu lidí, co podepsalo dopis na podporu zákona o obnově přírody.
PARTNEŘI PODÍLEJÍCÍ SE NA OBNOVĚ PŘÍRODY
Děkujeme
CO JE ZÁKON O OBNOVĚ PŘÍRODY
Dne 22. června 2022 zveřejnila Evropská komise dlouho očekávaný návrh zákona EU o obnově přírody. Komise navrhuje obnovu nejméně 20 % suchozemských a mořských oblastí EU do roku 2030 a obnovu všech degradovaných ekosystémů do roku 2050.
Půjde tak o první celoevropský zákon, který stanoví právně závazné cíle obnovy přírody. Pokud budou jeho cíle dostatečně ambiciózní, stane se jedinečnou příležitostí pro odvrácení krize biologické rozmanitosti a klimatu.
Kdy se rozhodne o konečném znění zákona?
Tento zákon, v silné a ambiciózní podobě, potřebujeme co nejdříve, aby pomohl do Evropy navrátit biologickou rozmanitost a posilovat její odolnost. Většina opatření na obnovu našich ekosystémů se musí uskutečnit do roku 2030.
po zveřejnění návrhu v červnu 2022 se diskuse přesunula do Evropského parlamentu a Rady v rámci procesu spolurozhodování
zasedání Výboru pro životní prostředí – 5. června 2023
setkání ministrů životního prostředí – 20. června 2023 (ENVI Council)
hlasování Evropského parlamentu – červenec 2023
Proč potřebujeme obnovit přírodu co nejdříve? #RESTORENATURE
Evropská biologická rozmanitost je v alarmujícím stavu. Abychom úbytek biodiverzity zastavili, nestačí přírodu pouze chránit. Musíme také investovat do její obnovy.
pouze 23 % druhů (sledovaných podle směrnic EU o ochraně přírody) je v dobrém stavu
Evropa není výjimkou: 81 % chráněných stanovišť a 63 % druhů v EU má špatný stav z hlediska ochrany [2]
CO NÁM OBNOVA PŘÍRODY PŘINESE?
5 hlavních důvodů, proč obnovit naši přírodu
PROČ POTŘEBUJEME OBNOVIT PŘÍRODU?
Obnova přírody přináší řešení pro úbytek biodiverzity a krizi klimatu. Má ale také velký význam pro naše zdraví, naši bezpečnost a ekonomiku.
Zastavení úbytku biologické rozmanitosti
navrácení místní flóry a fauny
Řešení klimatické krize
přírodní stanoviště ukládají CO2
Ochrana před přírodními katastrofami
lesy a mokřady snižují počet povodní
Pozitivní vliv na lidské zdraví
pobyt v přírodě prospívá naší pohodě
Posílení místní ekonomiky
posílení potravinové bezpečnosti a zásobování díky udržitelným postupům
PŘÍPADOVÉ STUDIE
Podívejte se na klimatické, ekonomické, zdravotní a potravinové přínosy obnovy přírody v praxi.
EKONOMICKÉ PŘÍNOSY
Investice do obnovy přírody přinášejí socioekonomické přínosy, které zdaleka převyšují počáteční náklady, od posílení místní ekonomiky až po obnovu sociální struktury postindustriálních regionů.
Obnova přírody je klíčem k dlouhodobé potravinové bezpečnosti v Evropě. Fakta a souvislosti vysvětluje případová studie od WWF EPO, BirdLife, ClientEarth a European Environmental Bureau.
Investice do obnovy přírody nabízejí nesčetné výhody pro lidské zdraví a pohodu, od snižování rizika určitých onemocnění až po posílení našeho duševního zdraví.
V roce 2022, měla mimořádná situace na naší planetě znatelný dopad na naši přírodu. Globální pandemie, konflikty a další krize…. Stejně tak příroda nadále trpěla. Za posledních 50 let klesl počet volně žijících živočichů a rostlin v průměru o 69% (jak odhalil Living Planet Report od WWF). Podařilo se ale i několik významných úspěchů. Podívejte se na ně ve Výroční zprávě WWF 2022.
V uplynulých 12 měsících se objevily vítané známky pokroku při řešení dvou největších a nejsložitějších výzev, kterým čelí veškerý život na Zemi: krize klimatu a ztráty přírody. Kromě historicky přelomovému závazku zastavit a zvrátit úbytek biologické rozmanitosti do roku 2030 jsme také oslavili mnoho zásadních úspěchů v oblasti ochrany přírody:
Poprvé po více než deseti letech jsme zaznamenali nárůst počtu volně žijících tygrů, který se v některých lokalitách dokonce zdvojnásobil.
Dlouholeté kampaně podpořené více než dvoumilionovou peticí spolu s podporou podnikatelských subjektů a organizací občanské společnosti pomohly k tomu, že se země jednomyslně dohodly na vypracování globální dohody proti znečištění plasty.
V Evropě vedoucí představitelé EU uzavřeli historickou dohodu o průlomovém zákonu, který má zastavit odlesňování.
Dědictví Kolumbie, iniciativa „Project Finance for Permanence initiative“ (podporovaná WWF a zahájená společně s kolumbijskou vládou), pomohla zajistit 245 milionů USD z veřejných a soukromých zdrojů na ochranu 32 milionů hektarů ikonických krajin a mořských oblastí v zemi. Dědictví Kolumbie je součástí regionálního uskupení podobných iniciativ, které dohromady zajišťují trvalou ochranu přibližně 12 % celého amazonského deštného pralesa.
Podpora WWF přispěla ke vzniku nových chráněných území ve východní části tropického Pacifiku. Například Ekvádor zřídil mořskou rezervaci o rozloze 60 000 km2 na biologicky rozmanitých Galapágách.
Buďte součástí změny! Rok 2024 musí být rokem změn, abychom dosáhli globálního cíle pro rok 2030 o klimatické neutralitě. Proto potřebujeme více lidí, více než kdy jindy. Potřebujeme, aby se k Hodině Země připojili jednotlivci, podniky, komunity, města i celé národy. Aby sehráli svou roli. Chceme, aby si všichni na chvíli odpočinuli od rutiny a každodenních rozptýlení a strávili 60 minut něčím pozitivním pro naši planetu.
Tento rok nevypneme pouze naše světla, ale i naše starosti zapojením se do různých zábavných aktivit a tvůrčích projektů. Pomoc může každý z nás kdykoliv a kdekoliv. Podívejte se na aktivity, které jsme pro vás tento rok připravili.
Připojte se k nám 23. března 2024 a věnujte hodinu Zemi.
Obce tradičně při Hodině Země zhasínaly veřejná osvětlení či nasvícení památek a veřejných budov. Budeme rádi, pokud se i tento rok připojíte a zhasnete osvětlení.
Také nabízíme pár doporučení, jak se zapojit jako obec zapojit i jinak:
• Vstoupíme do Paktu starostů a primátorů pro udržitelnou energii a klima • Zvýšíme podíl obnovitelných zdrojů na minimálně 32 % v roce 2030 • Budeme pomáhat svým občanům a občankám snižovat emise a šetřit jim peníze za energie • Zpracujeme plán rozvoje komunitní energetiky • Budeme dávat klimatické dotace – příspěvky pro občany na klimatické projekty • Naplníme strategii biodiverzity a převedeme 10 % našeho území do přísné ochrany
Pro firmy:
• Sdílejte Hodinu Země mezi své zaměstnance • Uspořádejte dobročinnou akci ve firmě • Vypněte osvětlení svých kanceláří a obchodů • Podpořte WWF v Česku nebo se s námi spojte pro navázání partnerství
Chcete se zapojit? Napište nám:
Michaela Kuralová – Marketing Manager pro WWF v Česku
mkuralova@wwfcee.org
O HODINĚ ZEMĚ
Od roku 2007 upozorňuje Hodina Země (Earth Hour) na problémy spojené se změnou klimatu a úbytkem přírody. Oslovili jsme více než 190 zemí a území a miliony lidí po celém světě, včetně Česka.
Minulý rok se k nám připojilo 137 obcí, 55 organizací, uskutečnilo se 8 akcí pro veřejnost, zhaslo 5 památek a přes 500 jednotlivců si dalo závazek ušetřit 1500 tun skleníkových plynů ročně.
V České republice organizuje Hodinu Země WWF společně s Ekologickým institutem Veronica.
Pro plynulý chod webových stránek používáme soubory cookie. Kliknutím na „Přijmout vše“ souhlasíte s používáním VŠECH souborů cookie. Kliknutím na „Nastavení cookies“ můžete udělit kontrolovaný souhlas k jednotlivým cookie. Více informací najdetezde
This website uses cookies to improve your experience while you navigate through the website. Out of these, the cookies that are categorized as necessary are stored on your browser as they are essential for the working of basic functionalities of the website. We also use third-party cookies that help us analyze and understand how you use this website. These cookies will be stored in your browser only with your consent. You also have the option to opt-out of these cookies. But opting out of some of these cookies may affect your browsing experience.
Necessary cookies are absolutely essential for the website to function properly. These cookies ensure basic functionalities and security features of the website, anonymously.
Cookie
Délka
Popis
cookielawinfo-checkbox-analytics
11 months
This cookie is set by GDPR Cookie Consent plugin. The cookie is used to store the user consent for the cookies in the category "Analytics".
cookielawinfo-checkbox-functional
11 months
The cookie is set by GDPR cookie consent to record the user consent for the cookies in the category "Functional".
cookielawinfo-checkbox-necessary
11 months
This cookie is set by GDPR Cookie Consent plugin. The cookies is used to store the user consent for the cookies in the category "Necessary".
cookielawinfo-checkbox-others
11 months
This cookie is set by GDPR Cookie Consent plugin. The cookie is used to store the user consent for the cookies in the category "Other.
cookielawinfo-checkbox-performance
11 months
This cookie is set by GDPR Cookie Consent plugin. The cookie is used to store the user consent for the cookies in the category "Performance".
viewed_cookie_policy
11 months
The cookie is set by the GDPR Cookie Consent plugin and is used to store whether or not user has consented to the use of cookies. It does not store any personal data.
Functional cookies help to perform certain functionalities like sharing the content of the website on social media platforms, collect feedbacks, and other third-party features.
Performance cookies are used to understand and analyze the key performance indexes of the website which helps in delivering a better user experience for the visitors.
Analytical cookies are used to understand how visitors interact with the website. These cookies help provide information on metrics the number of visitors, bounce rate, traffic source, etc.
Advertisement cookies are used to provide visitors with relevant ads and marketing campaigns. These cookies track visitors across websites and collect information to provide customized ads.
Other uncategorized cookies are those that are being analyzed and have not been classified into a category as yet.
Spravovat Souhlas s cookies
Abychom poskytli co nejlepší služby, používáme k ukládání a/nebo přístupu k informacím o zařízení, technologie jako jsou soubory cookies. Souhlas s těmito technologiemi nám umožní zpracovávat údaje, jako je chování při procházení nebo jedinečná ID na tomto webu. Nesouhlas nebo odvolání souhlasu může nepříznivě ovlivnit určité vlastnosti a funkce.
FunkčníVždy aktivní
Technické uložení nebo přístup je nezbytně nutný pro legitimní účel umožnění použití konkrétní služby, kterou si odběratel nebo uživatel výslovně vyžádal, nebo pouze za účelem provedení přenosu sdělení prostřednictvím sítě elektronických komunikací.
Předvolby
Technické uložení nebo přístup je nezbytný pro legitimní účel ukládání preferencí, které nejsou požadovány odběratelem nebo uživatelem.
Statistické
Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro statistické účely.Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro anonymní statistické účely. Bez předvolání, dobrovolného plnění ze strany vašeho Poskytovatele internetových služeb nebo dalších záznamů od třetí strany nelze informace, uložené nebo získané pouze pro tento účel, obvykle použít k vaší identifikaci.
Marketing
Technické uložení nebo přístup je nutný k vytvoření uživatelských profilů za účelem zasílání reklamy nebo sledování uživatele na webových stránkách nebo několika webových stránkách pro podobné marketingové účely.
