Jak originální nápad československého uprchlíka vyústil ve vznik WWF – největší environmentální organizace na světě 

Vědci a odborníci na přírodu si v polovině minulého století začali všímat, že populace ptáků a dalších divokých zvířat jim mizí před očima a zároveň mizí i jejich přírodní stanoviště. Britský biolog Julian Huxley, který sledoval úbytek přírody v Africe během své mise pro UNESCO, začal úbytku zvířat a ekosystémů upozorňovat v novinách The Observer. A jeden znepokojený čtenář – shodou okolností s československými kořeny – pak přišel s revolučním nápadem, který vyústil až ve vznik největší environmentální organizace na světě.  

Světový fond na ochranu přírody známý jako WWF (World Wide Fund for Nature) je nyní jednou z nejvýznamnějších globálních organizací, které chrání přírodu, ohrožené druhy a ekosystémy. Jeho založení je inspirativním příběhem spojení vědy, občanské iniciativy a naléhavé potřeby zachovat přírodu pro budoucí generace.

Nestačí o tom jen mluvit, musíme udělat víc

Kořeny založení WWF sahají do přelomu 50. a 60. let 20. století, kdy postupně rostlo povědomí o krizi, ve které se nacházely mnohé živočišné a rostlinné druhy. Biolog Julian Huxley zřejmě v té době nebyl tak slavný jako jeho mladší bratr – spisovatel Aldous Huxley – ale měl jako uznávaný vědec, spoluzakladatel Organizace spojených národů a první generální ředitel UNESCO vliv v odborných i politických kruzích.  Jeho články o mizející přírodě v Africe oslovily nejen odbornou veřejnost, ale také lidi ochotné přetavit myšlenky v konkrétní akci. 

“V tomto století již z Afriky zmizely miliony divokých zvířat. Čelí nyní divoká zvěř tohoto kontinentu vyhynutí – ohrožena nárůstem populace a rozvojem průmyslu v rozvíjejících se zemích? Co lze udělat pro její ochranu a dá se vůbec něco udělat?” ptal se v jednom z článků a odpověď na jeho otázku přišla jen z málo pravděpodobného zdroje.

Československý uprchlík Viktor Stolan byl v té době už naturalizovaný britský občan a provozovatel hotelu. Když četl alarmující články o ničení přírody, rozrušilo ho to. Byl 6. prosince 1960 a v Londýně byl na tu dobu nezvykle teplý den. Stolan se posadil, vložil do psacího stroje s opotřebovanou páskou svůj hlavičkový papír a napsal Huxleymu dopis, ve kterém na něj naléhal, že o tak strašné věci nestačí jen psát a že je potřeba udělat něco víc. Navrhoval založení mezinárodního fondu, který by získával finanční prostředky pro ochranu přírody. Jeho nápad a nadšení měly zásadní vliv na další vývoj událostí.

Huxley si dopis přečetl a dal ho k posouzení dalším lidem – je něco takového vůbec možné a reálné? Skupinka přátel, které spojoval zájem o ornitologii, mezi nimi Julian Huxley, Max Nicholson, Guy Mountfort a Peter Scott, začala tento nápad rozvíjet a 29. dubna 1961 se setkali ve Švýcarsku v městečku Morges, kde podepsali společný manifest. Oficiálně tak založili organizaci, která se stala celosvětovým symbolem ochrany divočiny, a to i díky svému ikonickému logu s pandou. 

Panda se rozšířila do celého světa

První kancelář WWF vznikla ve švýcarském Morges 11. září 1961, následovala ji pak v listopadu pobočka ve Velké Británii. Organizace se tehdy jmenovala World Wildlife Fund – Světový fond pro divočinu, protože se v prvních letech soustředila jen na divokou přírodu. Ornitolog, malíř a sportovec Peter Scott – jediný syn světoznámého polárníka – se pak stal jejím prvním ředitelem.

Logo WWF — černobílá panda — se stalo jedním z nejznámějších symbolů ochrany přírody na světě. Logo vytvořil Scott podle tehdejší hvězdy londýnské zoo – pandy Chi Chi. Panda byla zvolena nejen jako ikonický ohrožený druh, ale i pro silnou vizuální přitažlivost. Roli hrál i fakt, že jednoduché černobílé logo bylo levnější na tisk a organizace, která se zavázala shánět peníze pro přírodu, je nechtěla už od svého založení utrácet zbytečně za věci, které s ochranou přírody přimo nesouvisejí.   

WWF se během následujících desetiletí rozrostla do mezinárodní sítě s pobočkami ve více než 100 zemích a přibližně pěti miliony podporovatelů, kteří společně usilují o budoucnost, v níž lidé žijí v souladu s přírodou. Miliony podporovatelů, kteří spolupracují a finančně podporují projekty na ochranu biodiverzity, snižování znečištění, udržitelné využívání přírodních zdrojů, vodních ekosystémů a lesů i hledání klimatických řešení.

I malá akce má smysl

Pokud jde o Stolana, v průběhu příprav na vytvoření nové environmentální organizace hrál aktivní roli, ale později se s ním ostatní bavili čím dál tím míň. Asi hrálo roli to, že na rozdíl od nich nebyl odborník na přírodu, ale hoteliér. Ze zachovalé korespondence také vyplývá, že ho ostatní považovali spíše za idealistického snílka, než za praktického člověka. To, že nebyl součástí nově vzniklé organizace, Stolan nenesl moc dobře, protože byl hrdý, že poskytl zárodek myšlenky, který vedl k jejímu založení. 

Stolanova vize přispěla ke vzniku organizace, která dnes chrání přírodu po celém světě. A nyní, o mnoho desítek let později, se ukazuje stále víc, že abychom ochránili a obnovili naši přírodu, potřebujeme nejen odborníky, ale i vizionáře.

Velké vize nelze naplnit bez spolupráce. Krédem WWF je spojovat síly napříč společností – od vědců a firem přes občany až po politiky a místní komunity – aby se ochrana přírody stala společným cílem.

Příběh založení WWF ukazuje, že i jeden člověk může mít vliv na globální změnu, pokud jeho nápad najde odezvu u ostatních.

Lenka Fryčová, Lukáš Hrábek