- Všechny globální ukazatele stavu biodiverzity ukazují rozsáhlý úbytek přírody.
- Příběhy mořských želv karet obrovských, tuňáků, tygrů nebo slonů afrických ale dokazují, že ochrana a obnova přírody funguje.
- Hlavní příčinou úbytku přírody je způsob, jakým vyrábíme potraviny a energii a jaké projekty financujeme. Pozitivní systémové změny mohou tento trend zvrátit.
Velikost sledovaných populací volně žijících obratlovců se za posledních 52 let v průměru snížila o 73 %. Vyplývá to z nového vydání zprávy WWF Living Planet Report 2026. Zároveň ale zpráva přináší důležitý důvod k naději: pozitivní vývoj u některých ohrožených druhů ukazuje, že důsledná ochrana a obnova přírody v praxi fungují. Příroda se může také obnovovat, když se podaří nastartovat zásadní změny v energetice, zemědělství a potravinových systémech a ve způsobu, jakým finanční sektor podporuje hospodářské aktivity.
Nové hodnocení vychází z většího množství údajů o populacích a delší časové řady než předchozí vydání zprávy z roku 2024, kde byly výsledky velmi podobné. I nová data potvrzují rozsah úbytku biodiverzity a ukazují, že stále pokračuje. Výsledky zároveň zapadají do dalších ukazatelů, které ukazují na pokračující zhoršování stavu přírody – například index IUCN pro Červený list ohrožených zvířat či rostoucí počet zdokumentovaných vyhynutí konkrétních druhů.
Index živé planety (Living Planet Index), který sestavuje Zoologická společnost v Londýně (ZSL), zahrnuje letos údaje o změnách ve 35 803 populacích 5 790 druhů obratlovců v období let 1970 až 2022. Největší pokles byl zaznamenán ve sladkovodních ekosystémech, kde velikost sledovaných populací klesla v průměru o 85 %. Následují suchozemské ekosystémy s poklesem o 69 % a mořské ekosystémy s poklesem o 59 %.
Nejčastěji zdokumentovanou hrozbou pro sledované populace je ztráta a zhoršování stavu přirozených stanovišť. Následuje nadměrné využívání přírodních zdrojů, změna klimatu, znečištění a šíření invazních druhů a nemocí. Tyto hrozby mají přitom hlubší příčiny v současném způsobu získávání potravin a energie a financování škodlivých hospodářských aktivit.
Polovina sledovaných populací neklesá
Celkový trend je kvůli rozsahu poklesů jednoznačně negativní. Zároveň ale polovina populací zahrnutých do indexu zůstává stabilní nebo roste. Zpráva také ukazuje konkrétní příklady druhů, jejichž populace se díky dlouhodobé a cílené ochraně podařilo obnovit. Patří mezi ně mořské želvy karety obrovské, tuňáci, tygři nebo sloni afričtí.
Tyto příklady ukazují, že ochrana přírody může přinášet měřitelné výsledky. Samotná ochrana jednotlivých druhů a obnova míst k jejich životu ale podle zprávy nebude stačit k zastavení celkového úbytku biodiverzity, ten se dá zvrátit jen systémovými změnami.
„Naděje, o které letošní Zpráva o živé planetě mluví, není naivní optimismus. Stojí na důkazech, že tam, kde lidé dají přírodě prostor a péči, dokážou se vrátit i ohrožené druhy. Samotná ochrana a obnova přírody ale nestačí: musíme proměnit to, jak vyrábíme energii a potraviny a kam směřujeme naše peníze. Proměny v energetice ukazují, že i velký systém se může měnit rychleji, než jsme čekali,“ říká Lenka Fryčová, ředitelka WWF Česko.
Přiroda se může obnovit i v Česku
Úbytek přírody vidíme podle dostupných dat i v Česku. Početnost ptáků zemědělské krajiny se od roku 1982 snížila o více než 40 procent, ohroženo je také 61 procent druhů ryb i 61 % plazů.Příležitostí, jak tento vývoj zvrátit, je Národní plán na obnovu přírody, který podle nařízení EU připravují všechny členské státy. Český návrh právě prochází schvalovacím procesem: je v mezirezortním připomínkovém řízení a Evropské komisi ho má Ministerstvo životního prostředí předložit do konce října. Konečnou podobu musí mít plán do září 2027. Aby nezůstal jen na papíře, jak se podle Nejvyššího kontrolního úřadu opakovaně stávalo u dřívějších strategií v oblasti sucha a krajiny, potřebuje měřitelné cíle, vědecky podložená opatření a spolehlivé financování. Podle dopadové studie Evropské komise přinese každé euro vložené do obnovy přírody až 38 eur.
„Living Planet Report není jen zprávou o vzdáleném světě, je i výzvou pro nás. Ukazuje, že se příroda vrací tam, kde lidé mají jasný cíl, plán a vytrvalost. Česká krajina dnes stojí na křižovatce: ztrácí vodu, ptáky i život v řekách, ale tam, kde jí dáme šanci, se dokáže vzpamatovat. Národní plán na obnovu přírody je příležitostí, jaká se nenabízí často. Máme špičkové vědecké poznatky, jak přírodu účinně obnovovat, a plán by měl vycházet z nich, ne z politických ideologií nebo zájmů jednotlivých skupin a musí mít konkrétní cíle, jejichž splnění se dá ověřit. Pokud tuto šanci využijeme společně, může to být pro nás i další generace skutečný důvod k naději,“ říká Jan Freidinger, zástupce ředitelky WWF Česko.
Bez systémových změn se negativní trendy nezvrátí
Systémové změny jsou možné, pokud státy začnou naplňovat cíle, ke kterým se zavázaly v rámci Globálního rámce pro biodiverzitu Kunming-Montreal a Pařížské dohody.
V následujících dvou měsících se uskuteční hned dvě významná mezinárodní jednání o ochraně biodiverzity a klimatu. Vlády tak mají zásadní příležitost urychlit přechod od ambiciózních plánů k jejich skutečnému naplňování. Jako první se uskuteční setkání COP17 Úmluvy o biologické rozmanitosti, které začne 19. října v arménském Jerevanu. O měsíc později pak bude turecká Antalya hostit summit COP31 o klimatu.
Co přesně znamená pokles o 73 %?
Údaj o 73% poklesu se týká průměrné změny velikosti sledovaných populací obratlovců, nikoli počtu všech zvířat na Zemi nebo počtu zaniklých populací.
Living Planet Index sleduje populace savců, ptáků, obojživelníků, plazů a ryb na různých místech světa. Celkem zahrnuje 35 803 populačních trendů 5 790 druhů. Přestože je celkový trend negativní, 50 % sledovaných populací je stabilních nebo roste – 7 % je stabilních a 43 % roste. Rozsah poklesů je však výrazně větší než rozsah nárůstů, což vede k celkovému průměrnému poklesu indexu o 73 %.
Jednotlivá vydání Living Planet Indexu navíc nelze přímo porovnávat, protože se v čase mění soubor sledovaných druhů a populací a prodlužuje se sledované období. Od vydání LPR 2024 přibylo do datového souboru 967 populací a 295 druhů.
Příklady druhů, které se zotavují
Tygři: Počet tygrů ve volné přírodě vzrostl mezi lety 2010 a 2025 o více než 70 %, z odhadovaných 3 200 na přibližně 5 700 jedinců. K jejich návratu přispěly dlouhodobé investice a spolupráce vlád, domorodých obyvatel, místních komunit, nevládních organizací, dárců a dalších partnerů.
Tuňák : Do roku 2010 klesly populace tuňáka v Atlantiku o 80 % a druh byl zařazen mezi ohrožené. Populace tuňáků v Tichém oceánu se propadla na pouhá 2 % původní úrovně. Díky omezení rybolovných kvót, lepšímu monitoringu a podpoře udržitelně lovených ryb se dnes oba druhy zotavily natolik, že již nejsou považovány za nadměrně lovené ani za druhy představující zásadní ochranářský problém.
Sloni afričtí: Populace slonů afrických v mnoha částech jejich areálu nadále klesají a druh zůstává celkově ohrožený. V některých oblastech jižní Afriky však jejich početnost roste. K úspěchu přispěly mimo jiné právní rámce, které dávají místním komunitám přímý podíl na péči o slony a využívání přírodních zdrojů, stejně jako opatření proti pašování, reforma justice a omezování korupce.
Karety obrovské: V roce 2025 se kareta stala první mořskou želvou, která byla na Červeném seznamu IUCN přeřazena z kategorie ohrožený druh do kategorie málo dotčený. Její návrat je výsledkem 50 let koordinované práce zhruba v 80 zemích, včetně ochrany samic a snůšek, péče o hnízdní pláže, regulace osvětlení, používání zařízení umožňujících želvám uniknout z rybářských sítí, boje proti nelegálnímu lovu a dlouhodobé spolupráce s místními komunitami.
Hlavní příčiny úbytku biodiverzity
Potraviny a zemědělství: Způsob, jakým svět vyrábí a spotřebovává potraviny, je největší jednotlivou příčinou úbytku biodiverzity. Potravinový a zemědělský systém je hlavní příčinou ničení přirozených stanovišť a nadměrného využívání přírodních zdrojů a významně přispívá také k emisím skleníkových plynů.
Energetika: Spalování uhlí, ropy a zemního plynu pro výrobu energie, dopravu a průmysl je hlavním zdrojem emisí skleníkových plynů a hlavní příčinou změny klimatu, která přispívá k úbytku biodiverzity napříč ekosystémy.
Finance: Finanční systém rozhoduje o tom, kam směřují peníze. V roce 2023 proudilo přibližně 7,3 bilionu dolarů do aktivit, které přírodě škodí, zatímco na aktivity zaměřené na její ochranu a obnovu směřovalo pouze přibližně 220 miliard dolarů.
O zprávě Living Planet Report
Living Planet Report je stěžejní publikace WWF, která vychází jednou za dva roky. Její šestnácté vydání přináší aktuální pohled na stav přírody a biologické rozmanitosti ve světě. Klíčovým podkladem je Living Planet Index, který zpracovává Zoologická společnost v Londýně (ZSL).
Více informací o tom, jak vědci sledují trendy biodiverzity, najdete na wwf.panda.org/tracking-nature.
O WWF
WWF je nezávislá mezinárodní organizace na ochranu přírody. Má více než 40 milionů podporovatelů a působí prostřednictvím místních organizací a partnerů ve více než 100 zemích. Jejím posláním je zastavit degradaci přírodního prostředí a vytvořit budoucnost, ve které lidé žijí v souladu s přírodou. WWF usiluje o ochranu biologické rozmanitosti, udržitelné využívání obnovitelných přírodních zdrojů a omezení znečištění a plýtvání.
O Zoologické společnosti v Londýně (ZSL)
Zoologická společnost v Londýně (ZSL) je vědecky zaměřená ochranářská organizace, která se věnuje obnově populací volně žijících živočichů ve Velké Británii i ve světě. Pomáhá vytvářet podmínky, ve kterých mohou společně prosperovat lidé i příroda. Vychází z vědeckého poznání, věnuje se ochraně druhů, obnově stanovišť, vzdělávání odborníků a prosazování změn ve prospěch přírody.
