Ministerstvo zemědělství navrhuje znovu oslabit klíčové požadavky na ekologii v zemědělských dotacích – zhorší tím dopady klimatické změny i úbytek biodiverzity.
Společná tisková zpráva Hnutí DUHA, České společnosti ornitologické a WWF Central and Eastern Europe
Ministerstvo zemědělství navrhuje znovu oslabit klíčové požadavky na ekologii v zemědělských dotacích – zhorší tím dopady klimatické změny i úbytek biodiverzity
středa 28. června 2023
Česká republika na včerejším jednání Rady EU pro zemědělství a rybolov požadovala s šesti dalšími státy, aby i pro rok 2024 byly významně omezeny zásadní ekologické podmínky pro čerpání dotací ze Společné zemědělské politiky. [1] Důvodem má být nepříznivé počasí, které negativně ovlivňuje hospodaření v některých evropských zemích, a přetrvávající dopady války na Ukrajině. Podobné výjimky byly přitom jako údajně výjimečné vydány již v minulém a letošním roce. [2] Ekologické organizace považují tento postup za nepřijatelný.
Zemědělské dotace SZP jsou podmíněny souborem pravidel, které mají omezit negativní vlivy zemědělství na životní prostředí (tzv. Dobrý zemědělský a environmentální standard, DZES). Jedna z výjimek v rámci podmínky DZES 8 by umožnila i v roce 2024 na půdě ležící ladem pěstovat potraviny a používat pesticidy. Půda ležící ladem je přitom spolu s biopásy, mezemi, mokřady nebo remízky zásadní pro zastavení úbytku biodiverzity nebo ochranu půdy. Podmínka DZES 8 požaduje po zemědělcích, čerpajících dotace, vyčlenit alespoň 3 % půdy pro tyto tzv. neprodukční plochy.
Podobně navrhuje ministerstvo zemědělství zneplatnit podmínku střídání plodin (DZES 7). To je přitom základní způsob, jak snižovat spotřebu pesticidů nebo chránit půdu před degradací, a v ČR jsou často nevhodné plodiny pěstovány i několikrát po sobě. Analýza VÚMOP přitom odhalila, že více jak 60 % zemědělců pěstuje tzv. zlepšující plodiny pouze na 0 – 5 % výměry půdy, ačkoli dle dobré praxe by se mělo zastoupení pohybovat na 20 %. Česko také požaduje umožnit rozorávání pastvin, aby bylo uvolněno místo k intenzivnější produkci potravin.
Na jednání Rady EU se proti udělování výjimek postavil komisař Janusz Wojciechowski, který v souladu s vědeckým poznáním upozornil, že “negativní dopad výjimek zdrží přechod na odolnější zemědělství”. [3] Proti udělování výjimek se také postavilo přes 110 ekologických organizací, které poukázaly mj. na to, že např. v roce 2022 bylo na zrušených úhorech pěstováno v naprosté většině krmivo pro dobytek a ne potraviny pro lidi. [4] Proti výjimkám se také postavili vědci, kteří upozornili, že “opouštění cílů udržitelnosti nás před současnou krizí neochrání; naopak ji zhorší a učiní trvalou.” [5]
Odklady DZES nejsou jediným krokem, kterým ministerstvo zemědělství oslabuje ekologické ambice nových zemědělských dotací. V březnu umožnila zemědělcům obejít povinnost vyčlenit část orné půdy pro přírodu a biodiverzitu tím, že zemědělci mohli tzv. neprodukční plochy vyčlenit v rámci luk a pastvin. [6] Oslabena byla také podmínka omezení velikosti monokultur na 10 ha na silně erozně ohrožených plochách. Podle posledních informací panuje také nejistota, jestli se od roku 2024 zlepší ochrana před vodní erozí, jak předpokládá schválený Strategický plán SZP.
Martin Rexa, koordinátor zemědělské kampaně Hnutí DUHA, řekl: “Ministerstvo zemědělství prokazuje velmi krátkozraký přístup, když potřebnost výjimek odůvodňuje zhoršeným počasím v některých zemích. S prohlubující se klimatickou krizí už totiž nelze očekávat, že zažijeme mnoho let bez výjimečného počasí. To se stane spíše pravidlem. Naopak se ukazuje velká nepřipravenost naší i evropské krajiny na dopady klimatické krize. Právě proto potřebujeme vytvářet nové plochy pro přírodu, právě proto potřebujeme lépe pečovat o půdu. Je alarmující, že si toto ministerstvo zemědělství neuvědomuje a dělá kroky přímo proti tomu.”
Alžběta Procházková, zemědělská expertka WWF Central and Eastern Europe, řekla: “Zemědělská politika i politika životního prostředí sice z různých pozic, ale obě zásadním způsobem ovlivňují zemědělskou krajinu. Úzká spolupráce těchto resortů je proto nezbytná. Pan Marek Výborný se právě ujímá vedení Ministerstva zemědělství. Co asi chce MZe tímto návrhem vzkázat Ministerstvu životního prostředí? Své environmentální požadavky na zemědělskou krajinu si strčte zase na rok za klobouk? Tento přístup by neměl ministr Hladík akceptovat. Doufáme, že se oběma ministrům podaří otevřít v otázkách problémů zemědělské krajiny konstruktivní meziresortní diskusi.”
Václav Zámečník, zemědělský specialista České společnosti ornitologické, řekl: “Pokud chceme udržitelně zemědělsky hospodařit v krajině, musíme se začít lépe starat o přírodní zdroje – půdu, vodu a biodiverzitu. Pouze zdravá a funkční krajina dokáže produkovat potraviny i v nových podmínkách, kterým čelíme v důsledku klimatických změn. I proto se v roce 2020 27 zemí EU přihlásilo k tzv. Zelené dohodě, jejíž součástí je do roku 2030 zajistit na 10 % zemědělské půdy neprodukční prvky s vysokou rozmanitostí nebo navýšení výměry ekologického zemědělství na 25 % celkové zemědělské plochy. Současné snahy ministerstva zemědělství příliš naděje na tolik potřebnou změnu krajiny nepřináší.”
Kontakty:
Martin Rexa, koordinátor zemědělské kampaně Hnutí DUHA, 775 894 642, martin.rexa@hnutiduha.cz
Alžběta Procházková, zemědělská expertka WWF Central and Eastern Europe, 775 147 742, aprochazkova@wwfcee.org
Václav Zámečník, zemědělský specialista České společnosti ornitologické, 776 368 360, zamecnik@birdlife.cz
Aleš Miklík, tiskový mluvčí Hnutí DUHA, 604 131 131, ales.miklik@hnutiduha.cz
Poznámky:
[1] https://data.consilium.europa.eu/doc/document/ST-10837-2023-INIT/en/pdf
[3] https://video.consilium.europa.eu/event/en/26910
[4]
https://www.global2000.at/sites/global/files/230523_MediaBriefing_EFA-derogations_EN.pdf
[5] https://www.cell.com/one-earth/fulltext/S2590-3322(22)00205-6#%20
