ZÁZNAM Z KONFERENCE K NÁVRHU ZÁKONA O OBNOVĚ PŘÍRODY 2022
Záznam z konference k návrhu zákona o obnově přírody 2022
Konference věnovaná novému návrhu zákona Evropské komise o obnově přírody (představenému v červnu 2022), který má za cíl zastavit degradaci biologické rozmanitosti v Evropě a změnit způsob, jakým využíváme půdu, řeky a moře, se konala 12.-13.10. v Praze. Osobně, či virtuálně se jí zúčastnilo více než 200 odborníků.
Cílem této konference bylo zapojit odborníky a širokou veřejnost osob do projednání a dosažení konsenzu o návrhu ambiciózního zákona o obnově přírody. Akce přinesla prostor pro diskuzi, kritické posouzení příležitostí a dopadů tohoto návrhu zákona.
SHRNUTÍ KONFERENCE:
- Jsme v krizi – červený kód
- Potřebujeme transformační změny – včetně změn v oblasti přírody
- Obnova příroda je dosažitelná
- Máme, co potřebujeme
- Je třeba to udělat hned
- Společně je to možné
Podívejte se na záznam z konference k návrhu zákona zákona o obnově přírody představenému v červnu 2022, který má za cíl zastavit degradaci biologické rozmanitosti v Evropě.
Červený kód
„Jsme v krizi, čelíme změně klimatu i úbytku přírody. Potřebujeme transformační změnu a není čas čekat,“ (Janica Borg). Takový musí být náš přístup: v sázce je naše blaho a blahobyt, naše přežití. Jak zdůraznil Ladislav Miko, „děláme to proto, že to nutně potřebujeme, ne proto, že je to politický cíl“.
Urychlit Zelenou dohodu
Tváří v tvář výzvám, kterým čelíme – od války na Ukrajině po inflaci a energetickou krizi – musíme jít kupředu, a ne zpátky. Jak zdůraznil komisař EU Sinkevicius, musíme urychlit, nikoliv pozastavit provádění Zelené dohody.
Ladislav Miko přitom zdůraznil, že musíme zaujmout holistický přístup a pracovat na úrovni krajiny, která může spojit různorodé prvky: jak stanoviště a ekosystémy, tak ekonomické a sociální faktory.
Máme potřebné znalosti
Je zřejmé, že pro obnovu přírody máme potřebné znalosti a údaje. Nedostatek znalostí nebo údajů nemůže být omluvou pro nečinnost.
Vědci mohou pomoci stanovit priority a pomoci pochopit procesy a zároveň získat zpětnou vazbu.
Velmi dobrá investice
Obnova přírody je dobrou investicí – přináší skutečnou hodnotu za vynaložené peníze, přičemž návratnost investice je nejméně osminásobná. Obnova může mít vedlejší přínosy, včetně sekvestrace uhlíku, zejména na rašeliništích, stejně jako na zemědělské půdě a půdě, (Rudy van Diggelen). Přestože obnova přírody může užitečně přispět k sekvestraci uhlíku, není všelékem na změnu klimatu, (Rob Field).
Ambiciózní, ale dosažitelné
Zákon EU o obnově přírody se zaměřuje na stanoviště, nikoliv na druhy, a na většinu stanovišť v Evropské unii, která nejsou v dobrém stavu, (Michael Hošek). „Cíle jsou ambiciózní, ale dosažitelné,“ Janica Borg.
„V každém případě je dobře, že návrh máme – je to velmi významný vzkaz potrhující to, co je potřeba,“ Rudy van Diggelen.
Je třeba integrovat příslušné odvětvové politiky, zejména rybářství, zemědělství a lesnictví. „Zákon o obnově přírody selže, pokud nebude zahrnovat rybolov, společnou rybářskou politiku,“ (Vera Coelho). Totéž platí pro společnou zemědělskou politiku a lesnickou strategii, ale i mimo ně, pro oběhové hospodářství a účinné využívání zdrojů, které mohou usměrňovat poptávku po zdrojích a půdě. Čím méně zdrojů bude potřeba, tím menší bude dopad na stanoviště.
Je třeba se zapojit
Musíme zapojit příslušné zúčastněné strany, včetně rybářů, zemědělců a lesníků, ale také podniků. Existuje mnoho pozitivních příkladů spolupráce s přírodou, nikoli proti ní – to se týká zemědělství (Pavol Littera, Tanja Šumrada), lesnictví (Tomáš Pospíšil) a podnikání (Carolyn Jewell).
Musíme brát v úvahu zájmy zúčastněných stran a sladit naše podněty. Musíme navázat kontakt se zúčastněnými stranami a získat jejich důvěru. „Poznej svého nepřítele a stane se tvým přítelem,“ (Rob Field).
Skutečné dopady úbytku přírody
Nejprve musíme vzbudit povědomí a pochopení naší závislosti na přírodě, včetně zemědělství, lesnictví a podnikání.
Musíme zdůraznit naši závislost na přírodě a vzájemnou provázanost mezi přírodou a dalšími zájmy – v dlouhodobém horizontu nemůže existovat kompromis mezi přírodou a (například) zemědělstvím. Zemědělská výroba je zásadně závislá na přírodě, pokud jde o úrodnost, opylování, vodu a další statky a služby. Jak říká Rudy van Diggelen Dias: „S ekosystémy nelze vyjednávat“.
Ariel Brunner upozornil, že skutečným rizikem pro zemědělství, lesnictví, rybářství a obecněji pro podnikání je kolaps ekosystémů. Obnova přírody je vlastně pojistkou pro zemědělskou výrobu (Virginijus Sinkevičius).
Kapacita a finanční podpora
Na ochranu a obnovu přírody jsou potenciálně k dispozici značné finanční prostředky, např. v rámci programu #NextGenerationEU, který zahrnuje významné finanční prostředky, jež musí být vyčleněny na biologickou rozmanitost (Stefan Leiner). Potenciál se však v praxi jednotlivých členských států obvykle nerealizuje (Ariel Brunner).
Program EU LIFE je dobrým příkladem podpory, která je potřebná: relativně flexibilní a zaměřená na výsledky. Je však třeba jej výrazně rozšířit (Pavol Littera).
Potřebujeme také mnohem méně finančních prostředků vynakládaných na činnosti, které jsou pro přírodu škodlivé.
Ještě větší překážkou jsou však kapacity, a to jak lidské, tak technické (Ariel Brunner). Do budoucna musíme investovat do budování těchto kapacit prostřednictvím vzdělávání a rozvoje.
O konferenci k zákonu o obnově přírody
Ztráta biologické rozmanitosti již nyní ohrožuje naši planetu i naše šance na přežití. Vědci jsou jednoznačně přesvědčeni, že je třeba nejen chránit přírodu, která nám zbyla, ale také ji obnovovat. To znamená zlepšit a případně znovu vytvořit stanoviště zdecimovaná lidskou činností. Zpráva Evropské agentury pro životní prostředí o stavu přírody v roce 2020 zdůraznila, že úbytek biologické rozmanitosti, včetně znepokojivého úbytku ptáků, je způsoben řadou faktorů od odvodňování mokřadů pro zemědělství až po redukci starých lesů a neudržitelné lesnické postupy.
Tyto lidské činnosti postupně decimují přirozená stanoviště, na kterých jsme všichni závislí. V návaznosti na závazek přijatý v rámci strategie pro biologickou rozmanitost do roku 2030 připravuje Evropská komise zákon o obnově přírody. Pokud bude tento zákon dobře navržen, mohl by představovat jednu z mála vážných nadějí na zastavení úbytku biologické rozmanitosti v Evropě, a to díky zásadní změně způsobu využívání půdy, řek a moří. Návrh byl zveřejněn 22. června 2022.
Cílem této konference bylo: (i) zapojit do diskuse o návrhu zákona EU o obnově širokou komunitu osob s rozhodovací pravomocí, odborníků a praktiků; (ii) umožnit kritické posouzení možností a dopadů spojených s návrhem zákona EU o obnově a (iii) přispět k dosažení obecného konsenzu, že ambiciózního a realistického zákona EU o obnově lze dosáhnout.
