Publikováno 16. ledna 2023

Výročního zasedání Světového ekonomického fóra (World Economic Forum) se pod heslem „Spolupráce v roztříštěném světě“ zúčastní více než 2 500 vedoucích představitelů v tomto zlomovém období světa.

Výroční zasedání World Economic Forum je jediným každoročním setkáním, na němž se scházejí rozhodující představitelé naší společnosti. Každoročně se zde scházejí hlavy a členové více než sto vlád, vrcholní manažeři nejvýznamnějších světových společností, vedoucí představitelé mezinárodních organizací a relevantních nevládních organizací, nejvýznamnější kulturní, společenské a myšlenkové osobnosti spolu s převratnými názory mladých globálních lídrů, tvůrců a technologických průkopníků, aby společně definovali priority a utvářeli globální, průmyslové a regionální agendy. Tento rok se WEF koná 16.-20. ledna 2023 v Davosu, ve Švýcarsku.

WWF V DAVOSU 2023

Naše planeta je v červených číslech. Způsob, jakým v současnosti vyrábíme a spotřebováváme, způsobuje katastrofální úbytek přírody a posouvá přírodní systémy, na nichž jsou lidé a podniky zcela závislí. Ochrana a obnova přírody je základem ekonomické prosperity, udržitelného rozvoje a řešení klimatické krize.

Na konci roku 2022 přijalo více než 190 zemí přelomovou dohodu, která má do roku 2030 zvrátit úbytek biologické rozmanitosti. Tento globální rámec pro biologickou rozmanitost z Kunmingu a Montrealu je vodítkem pro všechny, kteří mají v zájmu nápravu vztahu lidí a planety. WWF v Davosu vyzývá vládní a podnikatelské představitele, aby ukázali, že jsou odhodláni sehrát svou roli při naplňování této dohody, která má zvrátit úbytek biodiverzity v zájmu přírody v následujícím desetiletí.

SPRAVEDLIVÝ, PŘÍRODĚ PROSPĚŠNÝ SVĚT S NULOVÝMI ČISTÝMI EMISEMI

Věda nám říká, že zvrácení úbytku biologické rozmanitosti je nezbytná pro zastavení změny klimatu na 1,5 °C a zabránění rychlému globálnímu oteplování. Hraje také důležitou roli při zvyšování odolnosti nejzranitělnějších druhů planety vůči dopadům klimatické krize a zároveň pomáhá snižovat riziko budoucích pandemií.

Musíme proto však dělat více a dělat to rychleji. Přírodní krize se zrychluje, a jak ztrácíme přírodu, ztrácíme jedno z nejcennějších aktiv pro zachování zdraví planety a lidí.

„Čistá nula“ nestačí. Musíme být také pozitivní vůči přírodě. Zastavení úbytku biologické rozmanitosti, abychom se do roku 2030 stali „přírodně-pozitivními“, je zásadní pro zajištění udržitelného a odolného světa pro všechny. K realizaci tohoto globálního cíle jsou zapotřebí okamžitá opatření a finanční prostředky.

PODNIKY HRAJÍ ZÁSADNÍ ROLU PŘI ZVRACENÍ ÚBYTKU PŘÍRODY

KROKY, KTERÉ BY PODNIKY V OCHRANĚ PŘÍRODY MĚLI PODNIKOUT:

1. Zavázat se k ochraně přírody

Společnosti se mohou zavázat k ochraně, obnově a investování do přírody, mimo jiné prostřednictvím vědecky podložených cílů (SBT) pro klima prostřednictvím iniciativy Science Based Targets (SBTi), a k přípravě na stanovení SBT pro další přírodní systémy prostřednictvím sítě Science Based Targets Network (SBTN) – společnosti mohou svůj zájem o tuto činnost zaregistrovat zde.

2. Jednat ve prospěch přírody

Společnosti plní své závazky tím, že chrání přírodu a přírodní systémy v krajině a jurisdikcích, kde působí nebo odkud odebírají komodity, jako je dřevo nebo palmový olej, a to pomocí nástrojů a přístupů, jako je rámec odpovědnosti, a investováním do řešení založených na přírodě, aby minimalizovaly dopady na životní prostředí, zastavily přeměnu půdy a odlesňování a zvýšily odolnost dodavatelského řetězce.

Finanční instituce mohou zahrnout rizika související s klimatem a přírodou do finančního rozhodování a rozšířit investice do čistě nulových a přírodě prospěšných aktivit, mimo jiné přijetím rámce Task Force on Climate-related Financial Disclosures pro řízení klimatických rizik a podporou Task Force on Nature-relate Financial Disclosures pro řízení přírodních rizik. Vlastníci aktiv se mohou připojit k dalším významným institucionálním investorům v Net-Zero Asset Owner Alliance (Aliance vlastníků aktiv s „net-zero“ spotřebou) a přizpůsobit svá portfolia budoucnosti s teplotou 1,5 °C.

Podívejte se na to, jak přední společnosti již přijímají integrovaná opatření v oblasti klimatu a přírody.

3. Hájit přírodu

Podnikatelské a finanční kruhy se mohou zasadit o přírodu a ovlivnit rozhodující činitele na klíčových podnikatelských, finančních a politických fórech tím, že se připojí ke koalici Business for Nature, podpoří její politická doporučení a vyzvou k přijetí New Deal for Nature & People (Nová dohoda pro přírodu a lidi), která do roku 2030 postaví přírodu na cestu k obnově.

GLOBAL RISK REPORT 2023 OPĚT ŘADÍ ENVIRONMENTÁLNÍ RIZIKA MEZI 10 NEJVĚTŠÍCH

Zpráva pro Globální rizika roku 2023 odhaluje hrozby příštích dvou a deseti let.

Ve dvouletém období se na prvních třech místech umístila tato rizika:

1. Krize životních nákladů
2. Přírodní katastrofy a extrémní povětrnostní jevy
3. Geoekonomická konfrontace

V desetiletém období jsou 3 největší rizika:

1. Neschopnost zmírnit změnu klimatu
2. Neúspěšné přizpůsobení se změně klimatu
3. Přírodní katastrofy a extrémní povětrnostní jevy

Celou zprávu Global Risk Report 2023 si můžete přečíst zde.

Zobrazit Global Risk Report 2023

Zjistěte, jak může vaše společnost ovlivnit a podpořit práci WWF v Zeleném srdci Evropy – obraťte se na: 

Violetka Minkova-Alexieva, regionální manažerka pro zapojení firem, vminkova@wwfcee.org.

Zdroje:

https://wwf.panda.org/wwf_news/davos/

https://wwfcee.org/news/davos-2023-business-has-a-critical-role-to-play-in-reversing-nature-loss

image: © Luis Barrato / WWF UK

Living Planet Report

WWF odhaluje devastující 69% pokles populací volně žijících živočichů v průměru za méně než 50 let, tedy za méně než jeden lidský život 

• V tropických oblastech se populace volně žijících živočichů snižují závratnou rychlostí
• Populace sladkovodních druhů zaznamenaly 83 % pokles
• Index Živé planety ve zprávě ukazuje, že naléhavě potřebujeme společnost nakloněnou přírodě

Tisková zpráva v češtině

Navštívit web k LIVING PLANET

Kompletní originální znění v angličtině

Copyright Credit © Copyright owner / WWF-country

Gland/Vídeň, (13. října 2022) – Podle zprávy WWF Living Planet Report (LPR) 2022 zaznamenaly sledované populace volně žijících živočichů* (savců, ptáků, obojživelníků, plazů a ryb) od roku 1970 v průměru devastující pokles o 69 %. Zpráva upozorňuje na hrozivý výhled stavu přírody a naléhavě varuje vlády, podniky a veřejnost, aby přijali transformační opatření, která by zvrátila ničení biologické rozmanitosti.

Dosud nejrozsáhlejší soubor dat, který obsahuje téměř 32 000 populací 5 230 druhů, Living Planet Index (LPI), který v rámci zprávy poskytla ZSL (Zoological Society of London), ukazuje, že právě v tropických oblastech klesají sledované populace obratlovců obzvlášť závratným tempem. WWF je tímto trendem velmi znepokojen, protože tyto zeměpisné oblasti patří k biologicky nejrozmanitějším na světě. Z údajů LPI vyplývá, že zejména v Latinské Americe a karibské oblasti klesly sledované populace volně žijících živočichů mezi lety 1970 a 2018 v průměru o 94 %.

Evropa je jedním z regionů, které dosahují nejhoršíchvýsledků v oblasti „neporušenosti biologické rozmanitosti“, a je důležité poznamenat, že velká část biologické rozmanitosti byla vyčerpána již ve výchozím roce indexu Living Planet 1970. V důsledku toho se pokles populací volně žijících živočichů o 18 % v regionu „Evropa a střední Asie“ nemusí zdát tak drastický jako strmější klesající trendy v jiných regionech, které byly vystaveny vlivu člověka v nedávné době. Přesto je alarmující, že klesající trend v Evropě stále pokračuje, a to i přes některé úspěchy v ochraně přírody.

Zjištění také ukazují, že navrácení přírody do Evropy bude mít klíčovývýznam, a zdůrazňují význam zbývajících téměř nedotčených starých lesů v regionu střední a východní Evropy, za které WWF bojuje již více než 30 let.

Za dobu necelého jednoho lidského života klesly sledované populace sladkovodních ryb v celosvětovém měřítku v průměru o 83 %, což je největší pokles ze všech skupin druhů. Ztráta biotopů a překážky na migračních trasách jsou příčinou přibližně poloviny ohrožení sledovaných druhů migrujících ryb.

Jeseteři, celosvětově nejohroženější skupina druhů, jsou dobrým příkladem tohoto šokujícího trendu. Nedávno zveřejněný červený seznam IUCN potvrzuje, že jeden druh v Dunaji vyhynul, přestože má status ochrany podle směrnice EU o stanovištích. zbývající čtyři druhy, které v Dunaji stále žijí, jsou silně ohrožené. Tyto velké stěhovavé ryby, které jsou na Zemi již více než 150 milionů let, trpí kvůli přehradám, které blokují jejich migrační trasy v řece a do moře, a kvůli nelegálnímu rybolovu.

,,Evropa má mnoho dobrých strategií a politik, které mají zastavit úbytek biologické rozmanitosti, ale potřebuje více politické vůle a zdrojů k jejich účinnému provádění v praxi. Zejména naše sladkovodní fauna potřebuje naléhavé a rozhodné kroky. Bez nich budeme pouze nadále dokumentovat úbytek a sázet se, kdy další druh jesetera v Dunaji vymře,“ uvedla Beate Striebel-Greiterová, vedoucí globální iniciativy WWF pro jesetery.

Marco Lambertini, generální ředitel WWF International, k celosvětovým zjištěním uvedl: ,,Čelíme dvojí mimořádné situaci, a to změně klimatu způsobené člověkem a úbytku biologické rozmanitosti, což ohrožuje blahobyt současných i budoucích generací. WWF je nesmírně znepokojen těmito novými údaji, které ukazují ničivý pokles populací volně žijících živočichů, zejména v tropických oblastech, které jsou domovem jedněch z biologicky nejrozmanitějších oblastí na světě.“

V prosinci tohoto roku se mají světoví lídři sejít na 15. konferenci smluvních stran Úmluvy o biologické rozmanitosti (CBD COP15), kde při příležitosti, která se naskytne jednou za desetiletí, budou mít možnost  zjednat v zájmu lidí i planety nápravu. WWF se zasazuje o to, aby se vedoucí představitelé zavázali k dohodě „pařížského typu“, která by do roku 2030 dokázala zvrátit úbytek biologické rozmanitosti a zajistit svět příznivý pro přírodu.

,,Na prosincové konferenci COP15 o biologické rozmanitosti mají vedoucí představitelé příležitost obnovit náš narušený vztah k přírodě a zajistit zdravější a udržitelnější budoucnost pro všechny prostřednictvím ambiciózní dohody o globální biologické rozmanitosti, která bude pozitivní pro přírodu,“ řekl Dr. Lambertini. ,,Tváří v tvář naší stupňující se přírodní krizi je nezbytné, aby tato dohoda přinesla okamžitá opatření v praxi, mimo jiné prostřednictvím transformace odvětví, která způsobují úbytek přírody, a finanční podpory rozvojových zemí.“

Dr. Andrew Terry, ředitel pro ochranu přírody a politiku v ZSL, řekl: ,,V současné době je ochrana přírody v České republice velmi důležitá: „Index živé planety poukazuje na to, jak jsme narušili základní vztah s životním prostředím. Polovina světové ekonomiky a miliardy lidí jsou přímo závislé na přírodě. Zabránění dalšímu úbytku biologické rozmanitosti a obnova životně důležitých ekosystémů se musí dostat na přední místa globálních programů, aby bylo možné řešit narůstající krizi klimatu, životního prostředí a veřejného zdraví.“

Zpráva uvádí, že na celém světě jsou hlavními příčinami úbytku populací volně žijících živočichů degradace a ztráta přírodních stanovišť, vykořisťování, zavlékání invazních druhů, znečištění, změna klimatu a nemoci. Zpráva LPR jasně říká, že zajištění příznivé budoucnosti pro přírodu nebude možné bez uznání a respektování práv, správy a vedoucí úlohy domorodých národů a místních komunit v oblasti ochrany přírody na celém světě.

Zpráva tvrdí, že dvojí krizi může zmírnit jedině koordinované úsilí o ochranu a obnovu přírody, udržitelnější produkci a spotřebu potravin a rychlou a důkladnou dekarbonizaci všech odvětví. Autoři vyzývají tvůrce politik, aby transformovali ekonomiky tak, aby byly přírodní zdroje náležitě oceňovány.

LPR 2022 je čtrnáctým vydáním stěžejní publikace WWF, která vychází každé dva roky. Úplné originální znění zprávy Living Planet Report 2022 a její souhrnné verze jsou k dispozici zde a zde.

Dodatečné informace:

• * Globální index Living Planet Index (LPI) z roku 2022 vykazuje průměrný pokles sledovaných populací volně žijících obratlovců o 69 %. Procentuální změna indexu odráží průměrnou poměrnou změnu velikosti populací živočichů sledovaných po dobu 48 let – nikoliv počet ztracených jednotlivých živočichů ani počet ztracených populací.
• Upozorňujeme, že po sobě jdoucí iterace LPI nejsou přímo srovnatelné, protože obsahují různé soubory druhů. Je také důležité si uvědomit, že výchozí hodnota z roku 1970 má pro různé sledované regiony různý význam. V Evropě a Severní Americe působily tlaky na druhy a stanoviště již mnoho desetiletí před rokem 1970, takže i když pokles v těchto regionech není zdánlivě tak prudký, neznamená to, že je biodiverzita v těchto regionech více narušená. Index neporušenosti biologické rozmanitosti uvedený ve zprávě ve skutečnosti ukazuje, že Evropa je jedním z regionů, které dosahují nejnižších hodnot neporušenosti biologické rozmanitosti. Naopak tropické regiony by v roce 1970 vycházely z neporušenějšího výchozího stavu, ale od té doby došlo k rychlejším změnám jejich ekosystémů.
• Index LPI je indikátorem včasného varování o stavu přírody. Letošní vydání analyzuje téměř 32 000 populací druhů – od vydání předchozí zprávy v roce 2020 přibylo více než 838 nových druhů a něco přes 11 000 nových populací. Poskytuje nejkomplexnější měřítko toho, jak druhy reagují na tlaky v jejich prostředí způsobené úbytkem biologické rozmanitosti a změnou klimatu, a umožňuje nám také pochopit vliv lidí na biologickou rozmanitost.
• Patnáctá konference smluvních stran Úmluvy OSN o biologické rozmanitosti (COP15) se má konat v kanadském Montrealu ve dnech 7.-19. prosince za předsednictví Číny.

WWF

WWF je nezávislá organizace na ochranu přírody s více než 30 miliony příznivců a celosvětovou sítí působící v téměř 100 zemích. Naším posláním je zastavit degradaci přírodního prostředí planety a budovat budoucnost, v níž budou lidé žít v souladu s přírodou, a to zachováním světové biologické rozmanitosti, zajištěním udržitelného využívání obnovitelných přírodních zdrojů a podporou snižování znečištění a nehospodárné spotřeby. Navštivte stránku panda.org/news, kde najdete nejnovější zprávy a mediální zdroje; sledujte nás na Twitteru @WWF_media

 ZSL

ZSL (Zoological Society of London) je mezinárodní charitativní organizace zabývající se ochranou přírody, která usiluje o vytvoření světa, v němž se daří divoké přírodě. Od zkoumání zdravotních hrozeb, kterým zvířata čelí, až po pomoc lidem a divokým zvířatům žít vedle sebe, se ZSL snaží vrátit divoká zvířata z pokraje vyhynutí. Naši práci realizujeme prostřednictvím průkopnické vědy, ochrany přírody v terénu po celém světě a zapojením milionů lidí prostřednictvím našich dvou zoologických zahrad, ZSL London Zoo a ZSL Whipsnade Zoo. Více informací najdete na www.zsl.org.